Kvalita a délka spánku, množství pohybu, stravovací návyky anebo kontrola nežádoucích návyků. Tyto proměnné přímo ovlivňují jak naše fyzické, tak i duševní zdraví. Pozitivní změny v našem chování vedou ke snížení rizika celé řady onemocnění.

Nejde o nic menšího než o prostředí, ve kterém žijeme. Od kvality vzduchu, čistoty vody, povahy chemikálií používaných v zemědělství až po úroveň infrastruktury ve městech. Zvýšená míra znečištění nebo špatně zavedená infrastruktura ve městě může výrazně zhoršit kvalitu našeho zdraví a života jako celku.

Faktory utvářející sociální prostředí, v němž žijeme, ale i to, ve kterém jsme vyrůstali. Nejedná se pouze o socioekonomické faktory, jako jsou  vzdělání, ekonomický příjem a sociální status, ale i o širší společenské, k nimž patří rodičovská péče, vztahy s přáteli, kultura, tradice či víra. Faktory v podobě chudoby, diskriminace, nefunkční rodiny a nízkého vzdělání mohou vést k nižší kvalitě života a zhoršení zdravotní situace. Tímto vším je ovlivněna přibližně čtvrtina našeho zdraví.

Téma zdravotní péče, včetně její dostupnosti, kvality, rozvoje a inovací, se stává středem pozornosti v rozsáhlých diskusích a mezinárodního srovnávání. Zohledňují se i otázky týkající se poskytovatelů a způsobů, jakými je lidem péče nabízena. Výzkum v těchto oblastech hraje klíčovou roli a je prováděn na celosvětové úrovni.

Přestože je genetika široce vnímána jako jedna z hlavních determinant našeho zdraví, ve skutečnosti určuje přibližně jeho čtvrtinu. Z biologie vycházejí rizika spjatá s věkem, pohlavím, tělesnou stavbou či fyziologickými funkcemi. Dobrá znalost genetické predispozice nám dokáže pomoci zaměřit se v prevenci onemocnění cíleně na individuální rizikové faktory.