Open main menu

Jak číst infografiky DoZterminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Prostředí má zásadní vliv na dětskou obezitu. Jak s ní bojují ve světě?

Shrnutí

Dětská obezita je jednou z největších současných výzev v oblasti veřejného zdraví. Jen v Česku se za posledních 30 let podíl dětí s nadváhou a obezitou výrazně zvýšil a podle dat WHO se situace zhoršuje i celosvětově. Příčiny obezity jsou komplexní. Nejde pouze o stravu nebo pohyb, ale především o prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Právě tzv. obezitogenní prostředí, které podporuje nezdravé volby, hraje zásadní roli.

Článek představuje důkazy o vlivu prostředí na zdraví dětí a ukazuje, že systematická opatření mohou přinést výsledky. Zkušenosti z jiných zemí potvrzují, že cílené politiky jako daň na slazené nápoje, regulace reklamy nebo zdravější školní obědy mohou pomoci nejen snížit výskyt dětské obezity, ale zároveň přinášet i ekonomické přínosy. Pokud chceme dětem skutečně pomoci, nestačí je pouze informovat. Je nutné vytvořit prostředí, které je ve zdravějších volbách podpoří.

Hlavní zjištění

• Dětská obezita nevzniká jen kvůli osobním návykům, ale také v důsledku prostředí, které nezdravé volby podporuje. Právě tzv. obezitogenní prostředí hraje klíčovou roli.
• Zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že opatření jako zdanění slazených nápojů, regulace reklamy nebo zdravější školní stravování mohou přinést měřitelné výsledky.
• Investice do prevence obezity jsou efektivní nejen zdravotně, ale i ekonomicky. OECD spočítala, že každý investovaný dolar se může několikanásobně vrátit.

Vývoj míry obezity dětí v Česku

Dětská obezita se v posledních pěti dekádách stala jednou z nejzávažnějších celosvětových zdravotních výzev s dalekosáhlými dopady na zdravotní systémy, ekonomiku i kvalitu života budoucích generací.

Interpretace:

Zatímco v 90. letech 20. století trpělo nadváhou nebo obezitou podle Světové zdravotnické organizace (WHO) pouze 8 % dětí a dospívajících ve věkové kategorii 5–19 let, v roce 2022 se tento podíl zvýšil na alarmujících 20 %, a to jak u dívek (19 %), tak u chlapců (21 %) (WHO, 2025). Tento nepříznivý trend se nevyhýbá ani Česku. Statistiky z posledních let ukazují, že výskyt obezity u českých dětí a mladistvých výrazně stoupá, a to u obou pohlaví, přičemž u chlapců je tento nárůst patrnější (Data o zdraví, 2024).

Kontext:

Jak už to u zdravotních témat bývá, ani příčiny dětské obezity nelze shrnout do jednoduché rovnice. Ano, z definice nadváha a obezita vznikají, když příjem energie ze stravy převyšuje její výdej, jenž je ovlivněn například pohybem. Jenže realita je složitější – obezitu neovlivňuje jen strava a fyzická aktivita, ale také prostředí, ve kterém děti vyrůstají, jejich psychická pohoda nebo genetické predispozice (WHO, 2025).

Abychom lépe porozuměli faktorům přispívajícím ke vzniku nadváhy a obezity u dětí v Česku, provedli jsme analýzu, která je rozděluje do tří skupin: (1) na úrovni rodiny a v bezprostředním okolí, (2) na úrovni individuálního chování dětí a (3) na úrovni školy. Naše zjištění, podobně jako dříve publikované důkazy, naznačují, že dětská nadváha a obezita nejsou důsledkem jediného faktoru. Ovlivňují je nejen osobní návyky a chování, ale také podmínky v rodině, ve škole a v širším společenském prostředí (Data o zdraví, 2024).

Za posledních 30 let bylo možné nárůstu dětské obezity z velké části předcházet (Data o zdraví, 2024). Aby však byla preventivní opatření skutečně účinná, nestačí pouze identifikovat klíčové faktory přispívající ke vzniku nadváhy a obezity u dětí. Je nezbytné zároveň chápat, že obezita nevzniká ve vakuu – je výsledkem složitého propojení individuálních návyků a prostředí, které je formuje a posiluje.

Obezitogenní prostředí: hrozba v každodenní realitě a cesta k řešení

Děti vyrůstají v prostředí, které do značné míry formuje jejich životní styl, stravovací návyky i pohybové aktivity. Pokud toto prostředí podporuje nezdravé volby, usnadňuje sedavý způsob života a přispívá k nárůstu hmotnosti, hovoříme o obezitogenním prostředí – tedy o souboru podmínek, které podporují vznik a udržování obezity. Podle WHO by se země v boji s dětskou obezitou měly zaměřit především na omezení jeho vlivu. Mnoho dětí v takovém prostředí vyrůstá, a co víc, jeho působení začíná ještě před narozením (WHO, 2016). Vývojové faktory v těhotenství a raném dětství mohou totiž ovlivnit biologické i behaviorální reakce dítěte, a tím zvýšit, nebo snížit jeho riziko obezity v pozdějším věku (Nishtar et al., 2016).

Komise pro ukončení dětské obezity WHO (ECHO) dospěla k závěru, že právě přehlížení těchto souvislostí mohlo oslabit účinnost dosavadních opatření. Na základě toho definovala tři strategické cíle, které mají zajistit komplexní a koordinovaný přístup k prevenci dětské obezity: (1) omezit vliv obezitogenního prostředí a změnit normy, (2) snížit riziko vzniku obezity v klíčových vývojových fázích, (3) zajistit přístup k léčbě pro děti s obezitou s cílem zlepšit jejich současné i budoucí zdraví (Nishtar et al., 2016).

Pro řešení obezitogenního prostředí doporučuje Komise zavést účinné zdanění slazených nápojů, jasné a srozumitelné značení výživových údajů na přední straně obalů potravin a lepší dostupnost informací o zdravé výživě. Zároveň zdůrazňuje nutnost posílit stávající doporučení na podporu kojení, zdravé stravy, spánku a fyzické aktivity již od nejranějšího dětství. Klíčovou roli hrají také komplexní programy pro školní děti a dospívající, které by pomohly upevňovat zdravé návyky a snižovat riziko obezity v klíčových fázích vývoje (Nishtar et al., 2016).

Interpretace:

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své zprávě z roku 2019 rovněž doporučuje v boji proti dětské obezitě kombinaci opatření, která cílí na snížení vlivu obezitogenního prostředí. Tato opatření rozděluje do tří balíčků: (1) komunikační balíček (označování potravin, omezení reklamy a kampaní), (2) smíšený balíček (označování menu, předepisování fyzické aktivity, podpora zdraví na pracovišti), (3) balíček na podporu fyzické aktivity (intervence v oblasti veřejné dopravy, tělesná výchova ve školách, opatření proti sedavému způsobu života na pracovištích). Modelové analýzy OECD ukazují, že tato kombinace opatření může zabránit téměř 200 000 případům chronických onemocnění souvisejících s obezitou a že každý 1 USD investovaný do prevence obezity přinese až 5,6 USD v ekonomických přínosech (OECD, 2019).

Kontext:

OECD odhaduje, že od roku 2020 do roku 2050 přijdou Češi kvůli nadváze a obezitě v průměru o 3,5 roku svého života. Česko přitom ve stejném období vynaloží 7 % svého celkového ročního rozpočtu na zdravotní péči právě na léčbu těchto onemocnění (OECD, 2019). Přijetí doporučených opatření je tedy nezbytným krokem. Vedení země by se k němu mělo zodpovědně zavázat nejen z důvodu ochrany veřejného zdraví, ale také kvůli dlouhodobým sociálním a ekonomickým přínosům.

V reakci na rostoucí výskyt dětské obezity zavedly některé země konkrétní politiky snažící se o systematickou změnu prostředí, v němž děti vyrůstají. Přinášíme příklady těch úspěšných, které mohou být inspirací i pro naší zemi.

Zahraniční inspirace: Co se osvědčilo v praxi?

Řada zemí v reakci na rostoucí prevalenci dětské obezity přijala opatření zaměřená na omezení vlivu obezitogenního prostředí – od zavedení daní na slazené nápoje přes přísnější regulaci reklamy na nezdravé potraviny až po změny ve školním stravování a širší strategické programy na lokální úrovni. V následujícím textu představíme příklady zahraničních opatření, která ukazují, že cílená prevence a systémové změny mohou pomoci se snížením vlivu obezitogenního prostředí. Tyto strategie mohou být cennou inspirací i pro Česko.

Daň ze slazených nápojů: Jak cenová politika ovlivňuje spotřebu?

Jedním z nejdiskutovanějších nástrojů prevence obezity je v posledních letech zdanění slazených nápojů. Myšlenka, že vyšší cena povede k nižší spotřebě, není nová. V posledních letech ji ale začínají podporovat i konkrétní data a zkušenosti z různých zemí. A právě z nich vyplývá, že dobře nastavená daň může fungovat. Nejen jako ekonomické opatření, ale především jako veřejně zdravotní nástroj, který mění chování a v některých případech i zdravotní stav populace.

Zkušenosti z Mexika, Velké Británie a USA jednoznačně potvrzují, že dobře nastavená daňová opatření mohou fungovat jako efektivní prevence. Nejsou všelékem, ale ve chvíli, kdy jsou součástí širší strategie, mohou být jedním z klíčových prvků změny.

Zjistit více

Reklama jako faktor obezity: Jak ji některé země začaly měnit?

Zatímco daň na slazené nápoje cílí na změnu dostupnosti, další významnou oblastí ovlivňující dětskou obezitu je marketing, konkrétně ten, který cílí na děti a propaguje potraviny s vysokým obsahem cukru, tuku a soli.

Studie opakovaně potvrzují, že čím více jsou děti vystaveny reklamám na produkty s vysokým obsahem cukru, tuku a soli, tím častěji po nich sahají. WHO proto označuje agresivní propagaci těchto produktů za hrozbu pro veřejné zdraví a vyzývá státy k plošnému zákazu reklamy na nezdravé potraviny zaměřené na děti. Důvod je jednoduchý: ochrana zdraví a práv dětí. A zkušenosti některých zemí ukazují, že když se regulace pojme důsledně, výsledky se dostaví (WHO, 2023).

Zkušenosti z Portugalska i Velké Británie ukazují, že dobře nastavená regulace může ovlivnit chování výrobců i prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Aby ale měla skutečný dopad, nestačí ji jen přijmout, musí být důsledně vymáhána a průběžně vyhodnocována. Skutečná změna totiž nenastane přesunem reklamy do jiného času, ale až ve chvíli, kdy se prostředí začne měnit ve prospěch zdraví dětí.

Zjistit více

Školní stravování: Klíčová součást prevence dětské obezity

Zatímco některá opatření se zaměřují na daně a regulaci reklamy, jiná míří přímo na každodenní prostředí dětí, například na to, co jedí ve školní jídelně. Právě zlepšení kvality školního stravování se ve Spojených státech ukázalo jako jeden z nejúčinnějších a zároveň nákladově nejefektivnějších způsobů, jak předcházet dětské obezitě. A to spolu se zavedením daně z cukrem slazených nápojů a zrušením daňového odpočtu na reklamu (Gortmaker et al., 2022).

Zkušenost z USA jasně potvrzuje, že školní prostředí hraje v prevenci obezity klíčovou roli a že promyšlené změny ve školních jídelnách mohou mít dlouhodobý dopad na zdraví celé generace.

Zjistit více

Město jako nástroj změny: Amsterdam ukazuje, jak systematicky řešit dětskou obezitu

Zatímco některé země se v boji proti dětské obezitě spoléhají hlavně na daně a regulace, nizozemský Amsterdam se rozhodl pro ambicióznější cestu – zapojit celé město. V roce 2012 tam vznikl program Amsterdam Healthy Weight Approach (AHWA), který proměnil přístup k prevenci dětské obezity od základů. Místo drobných úprav vsadili na komplexní změnu prostředí, ve kterém děti žijí, hrají si, jedí a rostou (UNICEF, 2020).

Amsterdam ukazuje, že i město může mít sílu měnit trajektorii zdraví celé generace. Když je vůle, odborné zázemí a společný cíl, i lokální strategie může přinést výsledky, které inspirují za hranicemi.

Zjistit více

Závěr

Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že s dětskou obezitou se dá účinně bojovat, ale ne tehdy, když všechnu odpovědnost necháme na jednotlivcích. Děti nevyrůstají ve vzduchoprázdnu. Jejich volby ovlivňuje prostředí, například co vidí na billboardech a v reklamách, co mají k obědu ve školní jídelně, kolik mají venku prostoru na pohyb a zda se v jejich čtvrti prodává více sladkostí než ovoce.

Úspěšné země a města přitom ukazují, že změna je možná. Cíleným zdaněním slazených nápojů, chytrou regulací reklamy, zdravějšími školními obědy nebo systematickou podporou pohybu dokázaly nejen zastavit nárůst dětské obezity, ale v některých případech ho i zvrátit. A co víc, tyto kroky se často ukazují jako nákladově efektivní. Investice do prevence se totiž vrací. Nejen v podobě zdravějších dětí, ale i nižších výdajů na zdravotní péči v budoucnu.

Česko zatím sází spíše na osvětu než na systémové změny. Jenže právě ty jsou podle dat i zkušeností ze zahraničí klíčem k úspěchu. Teď je ten správný čas učit se z toho, co jinde funguje a přenést inspiraci do českého kontextu. Pokud chceme, aby české děti měly reálnou šanci vyrůstat zdravěji, nestačí je poučovat. Musíme jim vytvořit takové prostředí, které je v tom přirozeně podpoří.

Metodologie a reference