Open main menu

terminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Příčiny a následky dětské nadváhy a obezity

Úvod

Dětská obezita je významným rizikovým faktorem pro rozvoj řady chronických onemocnění, kterým lze často předcházet. Navzdory tomu preventivní opatření v mnoha zemích selhávají. Za příčiny rostoucího výskytu nadváhy a obezity lze považovat vlivy rodinného prostředí, podmínky ve školách a socioekonomické faktory. V článku předkládáme vícenásobnou regresní analýzu příčin a důsledků dětské nadváhy a obezity a uvádíme implikace pro dospělé, protože právě oni ovlivňují vývoj dětí. Analýza více než 7 790 českých dětí ukázala, že faktory jako zaměstnání otce, příjem domácnosti a nízká fyzická aktivita mají významný vliv.

Vývoj míry obezity dětí v Česku v letech 1990-2022

Přehled výskytu obezity u dětí ve věku od 5 do 13 let podle věkové skupiny a pohlaví. Míra obezity u dětí v Česku dlouhodobě vzrůstá.

Interpretace:

Mezi lety 1990 a 2022 se výrazně zvyšovala míra obezity u dívek i chlapců ve všech věkových kategoriích. Porovnání nejstarších (1990) a nejnovějších dat (2022) ukazuje významný nárůst výskytu obezity ve všech věkových skupinách u obou pohlaví, přičemž výraznější nárůst je patrný u chlapců. V souvislosti s infografikou je třeba poznamenat, že ačkoli uvádí údaje o obezitě, v článku se věnujeme i nadváze u dětí. V roce 2022 vykazují nejvyšší míru obezity chlapci ve věku 9 let, zatímco u dívek bylo ve stejném roce zaznamenáno nejvíce případů obezity ve věku 7 let.

Kontext:

Nárůstu dětské obezity bylo v uplynulých 30 letech možné z velké části předcházet. Aby byla prevence úspěšná, je ale nutné určit hlavní faktory související s výskytem nadváhy a obezity u dětí. V souladu s tímto cílem jsme hodnotili vztah mezi dětskou nadváhou a obezitou a faktory zvolenými na základě Bronfenbrennerovy teorie ekologického systému. Podle této teorie děti žijí v hierarchicky strukturovaném prostředí rodiny a jejího společenského rámce, jehož dalšími součástmi jsou škola a širší vztahy v rámci komunity, regionu a konkrétní země, Davidson a Birch, 2001.

Faktory spojené s dětskou nadváhou a obezitou

Výsledky naší analýzy naznačují, že pravděpodobnost vzniku obezity u dětí úzce souvisí s jejich chováním a se socioekonomickými faktory. Studie naznačují, že obezita je častější u dětí, jejichž rodiče mají nadváhu nebo obezitu. Lze také pozorovat rozdíly ve výskytu obezity mezi dětmi na různých školách. Další výzkumy upozorňují na regionální rozdíly v rámci země.

Socioekologický model založený na Bronfenbrennerově Teorii ekologických systémů

Ekologický model vývoje zdůrazňuje vliv různých prostředí na vývoj dítěte, i vliv těchto prostředí na sebe navzájem. Model zahrnuje nejbližší okolí jedince i celospolečenské jevy.

Interpretace: Infografika ilustruje tři úrovně determinant zdraví u dětí:

• mikrosystém – rodina a bezprostřední okolí
• exosystém – škola, čtvrť, nebo zázemí rodičů
• širší společnost – právní nebo ekonomický systém, sociální podmínky.

Tyto vrstvy jsou vzájemně provázané a změna jednoho faktoru se tedy může promítnout i do ostatních úrovní. Faktory na úrovní školy mohou například ovlivnit i chování dětí v rámci bezprostřední sociální skupiny.

Kontext:

V souladu s Bronfenbrennerovým modelem a podle metodologie Parka a kolektivu zkoumající determinanty dětské nadváhy a obezity mezi dětmi v USA na úrovni škol a okresů ve státech USA, Park a kol., 2013, jsme analyzovali faktory spojené s nadváhou, které jsme rozdělili do následujících skupin:

• Úroveň rodiny, blízkého okolí a jednotlivce zahrnuje faktory spojené s rodinným a bezprostředním okolím dítěte, socioekonomickým postavením domácnosti, chováním dítěte a jejich vnímanou emoční pohodou.
• Faktory sledované na úrovni školy představují, jak děti vnímají své spolužáky, učitele a školu.

Náš datový soubor bohužel neobsahoval rozdělení podle regionů, což by nám umožnilo posoudit možné regionální rozdíly ve výskytu dětské nadváhy a obezity.

Výsledky získané prostřednictvím modelu

U faktorů vztahujících se k rodině, jejímu bezprostřednímu okolí a individuálním charakteristikám sledujeme v rámci tří grafů, které obsahují výsledky týkající se rodinných a okolních vlivů a výsledky vztahující se k chování dětí.

Poznámka: Poměry pravděpodobnosti ukazují, jak souvisí výsledek s expozicí: hodnota 1 znamená, že expozice nemá vliv; hodnota < 1 znamená nižší pravděpodobnost výsledku; hodnota > 1 znamená vyšší pravděpodobnost. Statisticky významné hodnoty jsou označeny hvězdičkou *.

Rodina, bezprostřední okolí a chování:

Vyšší pravděpodobnost nadváhy nebo obezity v tabulce má pozitivní souvislost s nezaměstnaností otce nebo s jeho neznámým zaměstnáním. Roli hraje také to, zda děti jedí společně s ostatními členy rodiny jednou týdně nebo méně často. Naopak nižší pravděpodobnost výskytu nadváhy nebo obezity u dětí pozitivně souvisí s vyšší socioekonomickou úrovní domácnosti. Pokud je dítě obětí šikany a trpí nadváhou nebo obezitou, mohou spolu tyto skutečnosti souviset. Může tedy existovat vztah mezi nadváhou či obezitou a tím, že se dítě stane obětí šikany, Ma a kol., 2021, Rupp, McCoy, 2019.

Tabulka ukazuje souvislost mezi dětskou nadváhou a obezitou a chováním dětí. Z výzkumu je patrné, že děti s vyšším rizikem obezity či nadváhy sportují méně a jejich strava obsahuje zeleninu v jednom nebo více pokrmech za den. S nižší pravděpodobností nadváhy či obezity se naopak setkávají spíše děti, které více sportují navzdory tomu, že jedí více sladkostí. Pozitivní souvislost mezi nižší pravděpodobností výskytu dětské obezity či nadváhy a konzumací sladkostí znamená, že je u dětí, které konzumují sladkosti každý den, nižší pravděpodobnost výskytu nadváhy či obezity než u dětí, které jedí sladkosti méně často. Takový výsledek je překvapivý a jde proti očekávaným předpokladům. Může být způsoben omezením výzkumu v tom, jak zachycoval vzorce chování při konzumaci sladkostí, což může ztěžovat určování případů kalorických přebytků a deficitů. Konzumace sladkostí také nebyla hodnocena podle hmotnosti, například v gramech, ani se nerozlišoval typ konzumovaných sladkostí, neboť toto rozlišování by mohlo zakrýt důležité rozdíly ve velikostech konzumovaných balení a typech sladkostí, což by omezilo možnost interpretace výsledků. Dalším vysvětlením je, že děti, které netrpí nadváhou nebo obezitou, nemusí tolik dbát na zdravé návyky při stravování, Sigmund a kol., 2020. Když vezmeme v úvahu konzumaci sladkostí společně s fyzickou aktivitou, vliv sladkostí výrazně klesá. To naznačuje, že v průzkumu možná nebylo přesně zaznamenáno, kolik cukru děti skutečně konzumovaly a jak moc se hýbaly.

Faktory sledované na úrovni školy:

Faktory sledované na úrovni škol zahrnují, jak děti vnímají své učitele a spolužáky a jaký pociťují tlak ve spojitosti se školou. Vyšší pravděpodobnost výskytu dětské obezity v tabulce je spojena s pocitem nepřijetí spolužáky. Tuto skutečnost interpretujeme jako pocit nedostatečnosti ve škole. Jedná se o silný a statisticky významný výsledek. Nižší pravděpodobnost výskytu dětské obezity je naopak sledována u dětí zažívajících ve škole střední až vysoký tlak. Tuto souvislost je ale obtížné interpretovat, protože děti mohou při zvládání stresu nebo emoční nepohody využívat různé copingové mechanismy, Zimmer-Gembeck, 2011.

Náhodné efekty faktorů na úrovni školy:

Po rozdělení dětí do tříd a škol pozorujeme rozdíly v míře obezity a nadváhy.

Náhodné efekty v našem modelu zachycují rozdíly ve výskytu nadváhy a obezity u dětí v různých školách a třídách. Zatímco výsledky v předchozí tabulce ukazují interakce mezi dětmi, jejich školou, učiteli, vrstevníky a akademickým zatížením, tato tabulka se zaměřuje na rozdíly v obezitě dětí mezi 659 třídami a 227 školami v Česku. Na úrovni škol je variabilita o něco vyšší (0,09) než na úrovni tříd (0,06), což znamená, že rozdíly mezi školami mají větší vliv na pravděpodobnost nadváhy a obezity u dětí. To naznačuje, že faktory, jako jsou přístupy, zdroje a prostředí školy, mohou hrát důležitou roli ve výskytu dětské nadváhy a obezity.

Závěrem analýzy je, že pro porozumění nárůstu nadváhy a obezity u dětí je třeba sledovat podmínky a návyky dětí v rodině, v jejím bezprostředním okolí a ve škole. Pravděpodobnost výskytu nadváhy a obezity u dětí konkrétně souvisí s nízkou fyzickou aktivitou, nepravidelným setkáváním rodiny u jídla (jednou týdně nebo méně často), konzumací zeleniny jednou denně nebo častěji a s pocitem nedostatečnosti ve škole. Naopak nižší pravděpodobnost dětské obezity je spojena s vyšším socioekonomickým statusem domácnosti, středně intenzivní až intenzivní fyzickou aktivitou, stresem ze školy a s konzumací sladkostí, zejména v kombinaci s pohybovou aktivitou, a také s projevy podrážděnosti u dětí.

Souvislost mezi dětskou nadváhou a obezitou a konzumací zeleniny a sladkostí je obtížné interpretovat vzhledem k zarámování otázek v průzkumu. Zároveň zde může hrát roli i skutečnost, že děti netrpící nadváhou či obezitou nemusí své chování při konzumaci omezovat tak jako děti s vyšší váhou, Sigmund a kol., 2020. Proto tyto výsledky vylučujeme z diskuse na konci článku. Zároveň je třeba si uvědomit, že chování děti je ovlivněno jejich rodiči a pečovateli, kteří nemusí jít nejlepším příkladem. Pokud ale dospělí na well being dětí působí pozitivně, mohou svým vlivem přispět k potlačení současného trendu výskytu nadváhy a obezity u dětí, Osuna a kol., 2023, Ke, 2023, Bou-Habib, Olsaretti, 2015, NAP, 2009.

Hlavním omezením naší analýzy je, že nezahrnuje faktory, které zvyšují dětskou obezitu na celostátní úrovni. Studie přitom poskytují silné důkazy o vlivu komerčních faktorů na zdraví a obezitu napříč všemi věkovými skupinami, Kalra a kol., 2023, Pitt a kol., 2024. Patří sem všechny podmínky, činnosti a opomenutí soukromého sektoru, které ovlivňují lidské zdraví, včetně marketingových strategií, propagačních akcí a obchodních praktik při prodeji potravin a technologií, Kickbusch a kol., 2016.

Jednou z hlavních komerčních determinant je strava, a to zdravé i nezdravé potraviny. Přitom cena zdravých potravin se v důsledku pandemie covid-19 na celosvětové potravinářské řetězce zvýšila více než cena těch nezdravých, Lewis, 2023. Například v roce 2022 si nemohlo zdravé stravování dovolit více než 35 % světové populace, což sehrálo svou roli i z hlediska prevence dětské obezity, World Bank Group, Pancrazi a kol., 2022, Jakobsen a kol., 2023, Asgari a kol., 2022.

Náš soubor dat je dále omezen tím, že nezohledňuje případné genetické faktory dětské obezity. Studie v nedávné době například identifikovaly genetické markery spojované s vyšší pravděpodobností přibývání na váze, Berkowitz a kol., 2020, Charmandari, 2023. Jedním z příkladů jsou varianty genu FTO, které predisponují jedince k tomu, že méně vnímají pocit nasycení a konzumují tak vyšší množství kalorií, Melhorn a kol., 2018. Důkazy nicméně naznačují, že genetické markery mají zřejmě na rozvoj obezity jen malý vliv, Cook & Kavey, 2011.

Výsledky dalších studií

Podobně jako naše analýza i další studie naznačují, že nejvýznamnějšími faktory, které stojí za dětskou nadváhu a obezitou, jsou chování rodičů, socioekonomické faktory a chování dětí, Williams a kol., 2018, Vazquez, Cubbin, Sares-Jäske a kol., 2022, Veldhuis a kol., 2012, Poorolajal 2020. Analýzy, jako je například vícenásobné regresní modelování prezentované Parkem a kol., zahrnují proměnné na úrovni rodiny, které nebyly zahrnuty do našeho souboru dat, jedná se o vysoké BMI matek, chování v průběhu těhotenství, kojení a hmotnost matky. Všechny tyto proměnné mají významnou pozitivní souvislost s pravděpodobností vzniku obezity u dětí, Boonpleng, 2013. Některé studie totiž prokazují významnou pozitivní souvislost mezi tělesnou hmotností matek a dětskou obezitou, Mannino a kol., 2022, Lee a kol., 2022, Hopstock, 2024. Další faktory spojené se zvýšenou pravděpodobností výskytu obezity podle analýzy, kterou zpracoval Park a kol. v roce 2013, zahrnovaly proměnné související s etnickým a rasovým původem rodiny. Tato souvislost ale pravděpodobně vzniká spíše v důsledku socioekonomických rozdílů mezi etnickými skupinami v USA než genetických faktorů, Bhuta a kol., 2020.

Kromě rozdílného výskytu dětské obezity v různých třídách a školách je možné rozdíly pozorovat i na úrovni regionů a zemí, a to zejména, jsou-li mezi nimi socioekonomické odlišnosti. Metaanalýza, kterou zpracovali Alkhatib a Obita, poukazuje na rozdíly ve výskytu dětské obezity v různých oblastech světa, přičemž v zemích se středními a nízkými příjmy byl medián prevalence metabolického syndromu 26,9 %, zatímco v zemích s vysokými příjmy byla prevalence 5,5 %. Rozdíly se projevují také mezi chlapci a dívkami, kdy medián prevalence metabolického syndromu u chlapců dosahuje 55,2 % oproti pouhým 12,0 % u dívek. U hypertenze související s dětskou obezitou byl medián prevalence u chlapců 37,7 % a u dívek 32,9 %, Obita, Alkhatib, 2022.

Dětská obezita vzniká v důsledku mnoha faktorů popsaných v této analýze. Může způsobovat zdravotní i ekonomickou zátěž. Na následujících řádcích předkládáme důkazy o souvislostech mezi zdravotními a ekonomickými důsledky a dětskou obezitou, přičemž některá zjištění naznačují příčinnou souvislost.

Následky dětské obezity

Obezita v dětství je rizikovým faktorem pro rozvoj různých onemocnění, jako jsou diabetes, psychické problémy, astma, problémy s játry, muskuloskeletální problémy ovlivňující zejména dolní končetiny, kardiovaskulární onemocnění, hypertenze, dyslipidemie, rakovina v dospělosti, Mohammadian Khonsari a ko., 2023, Nuotio a kol., 2022, Weihe a kol, 2020, a další. Dětská obezita se také dává do souvislosti se společenskými problémy, jako jsou vyšší pravděpodobnost šikany a viktimizace, Cheng a kol., 2022, McCoy & Rupp, 2019, Oranika a kol., 2023, Quek a kol, 2017, Rankin a kol., 2016, Lang a kol., 2018, Uppal a kol., 2016, Berardis, Sokal, 2014, Smith a kol., 2013, Friedemann a kol., 2012, Brady, 2017, Cook, Kavey, 2011.

Jedním z hlavních problémů dětské obezity je, že důsledky jejího výskytu přetrvávají v čase. U obézních dětí a dospívajících je oproti dětem, které obezitou netrpí, pětkrát vyšší pravděpodobnost, že budou obézní i v dospělosti, přibližně 55 % z nich bude trpět obezitou v dospívání a z nich si 80 % ponese obezitu do dospělosti, přičemž 70 % bude obezitou trpět i po dosažení věku 30 let Simmonds a kol., 2016. Dlouhodobá prevalence obezity naznačuje, že je možné části chronických onemocnění vznikajících v dospělosti předcházet včasnou intervencí v dětství, která může potenciálně ušetřit náklady na zdravotní péči v řádech milionů a snížit celkové zdravotní zatížení připisované dětské obezitě.

Institut pro měření a hodnocení zdraví (Institute for Health Metrics and Evaluation (IHME)) nabízí jiný způsob sledování zdravotní zátěže související s nadváhou a obezitou v dětství: ztracené roky života v plném zdraví (ukazatel DALY). Ukazatel DALY sleduje ztrátu roku života v plném zdraví v důsledku rizikového faktoru, kterým je v tomto případě nadváha a obezita v dětství.

Ztracené roky zdravého života dětí v důsledku obezity v roce 2021

Přehled ztracených let zdravého života (DALY) souvisejících s vysokým BMI u dětí ve věku 5 až 14 v Česku a vybraných světových regionech v roce 2021.

Interpretace:

Institut pro měření a hodnocení zdraví (Institute for Health Metrics and Evaluation (IHME)) používá pro vysoký index tělesné hmotnosti (BMI) stejné definice nadváhy a obezity jako naše analýza, Cogen, 2024. Hodnota ukazatele DALY pro Česko ve věkové skupině 5 až 14 let připisovaná vysokému indexu tělesné hmotnosti (BMI) je mezi sledovanými regiony a zeměmi druhá nejnižší. Nejvyšší hodnoty ukazatele DALY v této věkové skupině vykazují regiony s vyššími příjmy, tedy Evropská unie a země s vysokými příjmy, zatímco nižší hodnoty ukazatele DALY vykazují země s nízkými příjmy a Česko. V důsledku výskytu nadváhy a obezity u dětí ve věku od 4 do 15 let dochází v Česku ke ztrátě 16,74 let prožitých v plném zdraví. Toto měřítko odráží pouze zdravotní zátěž pro tuto věkovou skupinu v roce 2021 a nezahrnuje kumulativní zátěž onemocněními připisovanou dětské nadváze a obezitě z předchozích let, přičemž tato zátěž přetrvává v čase a kumuluje se s tím, jak do této věkové skupiny přibývají nové kohorty, Simmonds a kol., 2016

Kontext:

Obezita v dětství nedopadá pouze na zdraví, ale představuje i socioekonomickou zátěž. Odhady naznačují, že roční celosvětové náklady související s obezitou v dětství by do roku 2050 mohly dosáhnout 13,62 miliard USD v přímých nákladech a 49,02 miliard USD v nákladech nepřímých, Ling a kol., 2022. V Česku se předpokládá, že tyto náklady budou dosahovat zhruba 11 miliard Kč ročně, což představuje zhruba 1,9 % výdajů vynaložených na zdravotní péči v roce 2022, tedy přibližně 50 000 Kč na jedno dítě trpící obezitou, MultiSport.

S ohledem na zdravotní a ekonomickou zátěž připisovanou dětské obezitě není překvapením, že jsou tvůrci politik pod tlakem zájmových skupin usilujících o vytvoření bezpečnějšího prostředí pro děti. Děti se navíc častěji řídí pokyny dospělých, se kterými jsou v užším kontaktu, tedy rodičů, pečovatelů a mentorů, kteří jsou různou měrou zodpovědni za jejich chování, potažmo tedy i za jejich nadváhu a obezitu, Breiner a kol., 2016, Mahoney, Wiggers, 2007, Frosch a kol., 2019.

Důsledky pro pečovatele, rodiče a tvůrce politik

Mezinárodní organizace včetně Světové zdravotnická organizace (WHO) přicházejí s návody pro předcházení obezity u dětí určenými tvůrcům politik, pečovatelům a rodičům,WHO, UNICEF, CIOI. Tato doporučení se stala velmi aktuálními vzhledem k tomu, že se děti ve volném čase méně věnují fyzickým aktivitám a upřednostňují jeho trávení sedavým způsobem. Data i studie podobným způsobem dokládají i to, že děti začaly konzumovat jiný typ potravin a nápojů, Griffiths a kol., 2011, Suglia a kol, 2013, Poorolajal 2020, Biadgilign a kol., 2023, Veldhuis a kol., 2012, Hanifah a kol., 2023, Barnett a kol., 2018, Hedderson a kol., 2023, Qi a kol., 2023, Neville a kol., 2022, Aubert a kol., 2022.

Volnočasové aktivity a stravování dětí v Česku

Vývoj trávení volného času a stravy dívek a chlapců ve věku od 11 do 15 let v Česku mezi lety 1997 a 2018. Trend poukazuje na méně zdravý životní styl u dětí.

Interpretace:

Infografika zobrazuje výsledky průzkumu chování dětí z pohledu péče o zdraví (Health Behaviour in School-aged Children, HBSC). Ve třech panelech představuje vybrané ukazatele:

• každodenní konzumaci slazených nápojů
• každodenní konzumaci ovoce
• jednu hodinu středně intenzivní až intenzivní fyzické aktivity denně.

Na vodorovné ose x jsou uvedeny roky, v každém modulu se porovnávají dva roky, a na svislé ose y jsou zaznamenány procentuální změny ukazatele v každém z modulů. V Česku je ve všech věkových skupinách patrné zlepšení v oblasti každodenní konzumace slazených nápojů. Na druhé straně respondenti ve všech věkových skupinách uváděli, že denně konzumují méně ovoce než v předchozích obdobích, školáci ve věku 13 až 15 let také uváděli, že se méně zapojují do středně intenzivních až intenzivních fyzických aktivit.

Kontext:

Chování dětí se celosvětově stále více odchyluje od doporučení vydávaných mezinárodními organizacemi. Nedávná studie, kterou zpracovala Lara Castor a kol., analyzovala vzorek 238 milionů dětí a dospívajících (10,4 % celosvětové dětské a dospívající populace) ze 185 zemí se zjištěním, že se ve věkové skupině mezi 3 až 19 lety od roku 1990 do roku 2018 zvýšila konzumace cukrem slazených nápojů o 23 %, Lara-Castor a kol., 2024. Studie také odhalila, že spotřeba cukrem slazených nápojů se liší podle věku, života ve městě nebo na venkově a podle úrovně vzdělání rodičů.

U školních dětí ve věku od 6 do 14 let se navíc zvyšuje i podíl času stráveného u displejů a obrazovek. Odhady naznačují, že podíl takto tráveného času ve věkové skupině 12–⁠⁠⁠⁠⁠⁠18 let v průběhu pandemie onemocnění covid-19 celosvětově narostl o 52 %, Qi a kol., 2023. Navíc doba, kterou u obrazovek a displejů trávily děti mladší 5 let, překračovala doporučení pediatrů již před vypuknutím pandemie, Choi a kol., 2023. Nárůst během pandemie tento problém ještě zhoršil, proto některé pokročilé ekonomiky sáhly k plánům, které by pomohly regulovat čas, který děti tráví u displejů a obrazovek, Kucirkova a kol., 2023, AOA, 2019.

V průběhu pandemie byl také pozorován pokles zájmu o středně intenzivní až intenzivní fyzické aktivity u dětí ve věku 18 let a mladších. Jejich trvání se zkrátilo odhadem o 17 minut denně, Neville a kol., 2022. Autoři studie si kladou otázku, zda bude toto nově získané chování přetrvávat dlouhodobě, Lange a Nakamura, 2024. Jedním z faktorů přispívajících ke zkracování doby, kdy se děti věnují fyzické aktivitě, je nárůst volného času, který tráví v důsledku substitučního efektu u displejů a obrazovek, Mitchell, 2020, CFI. Jedna ze studií ukazuje, že aby byla naplněna doporučení týkající se pohybových aktivit, je třeba jim věnovat více času na úkor sedavého trávení volného času, Staiano a kol., 2018.

Domníváme se, že klíčovým faktorem, který ovlivňuje vztah mezi tímto chováním a dětskou obezitou a zároveň nabízí i prostor pro intervenci, je, že děti upřednostňují volby, jež jim přinášejí okamžité uspokojení. V tomto případě chutné jídlo a nepřetržité sledování televizních seriálů, na úkor volby, kdy se uspokojení dostavuje se zpožděním, jako v případě určitých stravovacích návyků nebo fyzické aktivity.

Rozdíly v rozhodování o odložené odměně mezi dětmi a dospělými

Graf ukazuje, jak se preference dětí a dospělých mění při volbě odložené odměny v závislosti na délce odkladu. Zobrazeny jsou různé scénáře s malými a velkými částkami a rozdílnými časy odkladu. Děti častěji volí okamžité uspokojení, zejména při delších odkladech.

Interpretace:

Poměr volby odložené spotřeby sleduje, do jaké míry je pozdější uspokojení upřednostňováno před uspokojením okamžitým. Můžeme si to představit tak, že ještě dnes dostaneme 1000 Kč, nebo za deset dní 1100 Kč. Poměr se měří s přihlédnutím k různé míře oddálení uspokojení ve dnech, což je znázorněno na vodorovné ose. V tomto případě volby odpovídají peněžním odměnám pro děti i dospělé, modrá a červená křivka ukazují, že volba odloženého uspokojení se u dětí i dospělých snižuje s prodlužující se dobou odkladu. I když se dospělý může v prvních deseti dnech rozhodovat ve prospěch odloženého uspokojení, tato preference postupem doby do 180. dne slábne. Tato změna je ještě patrnější u dětí, které mohou v prvních dnech do určité míry preferovat volbu odložené odměny, ale když se odklad prodlouží na několik týdnů, volba se výrazně mění ve prospěch okamžité odměny. Je ovšem nutné poznamenat, že výsledky uvedené v grafu jsou určitým způsobem omezené kvůli odlišné schopnosti vnímání času dětmi a dospělými. Druhý graf zobrazuje poměr okamžitě odměňujících voleb ve čtyřech různých případech:

• malá částka s krátkým odkladem
• malá částka s dlouhým odkladem
• velká částka s krátkým odkladem
• velká částka s dlouhým odkladem

V těchto čtyřech případech mají děti vyšší poměr voleb okamžité odměny.

Kontext:

Skutečnost, že děti a dospívající mají obecně tendenci vnímat čas jako plynoucí rychleji než dospělí, je podložena důkazy, Steinberg a kol., 2009, Olson a kol., 2007. S tímto chováním se spojuje i vyšší míra obezity, Caleza a kol., 2016, Bruce a kol., 2011. Volby nabízející dětem okamžitou odměnu jsou navíc zpřístupňovány samotnými rodiči a pečovateli. Pokud děti dostanou možnost bez dozoru používat technologie a vybírat si, co budou jíst, budou pravděpodobně upřednostňovat volby poskytující okamžité uspokojení, Caleza a kol., 2016. Je tedy velice důležité, aby dospělí dětem vysvětlovali, co je prospěšné pro jejich zdraví. Záměrem takové strategie by ale neměla být přísná omezení při jídle ani volnočasových aktivitách, neboť ty prokazatelně vedou k výskytu nadváhy a obezity u dětí, Brown a kol., 2015. Správný přístup spočívá spíše v řádném vedení dětí, dostupné nabídce zdravých potravin a možností trávení volného času. Správná péče o děti tedy vyžaduje vytváření podporujícího prostředí a pomoc s výběrem zdravějších potravin, Loth a kol., 2014, CDC, 2024, Kar a kol., 2014, Clark a kol., 2007.

Diskuse

Námi provedená analýza naznačuje, že se vyšší pravděpodobnost výskytu nadváhy a obezity u dětí pojí s malou fyzickou aktivitou, nezaměstnaností otce a pocitem nedostatečnosti ve škole. Naopak faktory související s nižší pravděpodobností výskytu nadváhy a obezity u dětí jsou střední až vysoká intenzita fyzické aktivity, lepší socioekonomické postavení, pocit podrážděnosti u dětí a vnímání tlaku ve škole, i když tyto dva uvedené pocity je obtížné interpretovat, protože děti využívají při zvládání stresu a nepohody různé mechanismy, Zimmer-Gembeck, 2011. Podobně jako naše studie i dříve publikované důkazy naznačují, že s nadváhou a obezitou u dětí souvisí chování rodičů v raném dětství, socioekonomické faktory a chování samotných dětí, Boonpleng  a kol., 2013. Kromě toho se pravděpodobnost výskytu obezity u dětí spojuje také se širokou dostupností technologických zařízení a nezdravých potravin, Pitt a kol., 2024, Mialon, 2020. Z těchto výsledků je možné usuzovat, že dětská nadváha a obezita je výsledkem toho, jaké podmínky v okolí dětí panují a jak se děti chovají v rodině, ve škole a ve svém širším společenském prostředí.

Zdravotní a ekonomická zátěž spojovaná s nadváhou a obezitou u dětí zahrnuje mnohá onemocnění, jež se mohou objevit v průběhu života jedince, který v dětství trpěl nadváhou nebo obezitou. Tato zátěž je do značné míry preventabilní. Přesto se v některých zemích včetně Česka nepodařilo zajistit náležitou prevenci, v důsledku čehož v posledních 30 letech prudce vzrostla míra dětské obezity. Není z toho ale možné vinit samotné děti, ty si pouze vybírají mezi potravinami a možnostmi trávení volného času, které jim nabízejí rodiče, pečovatelé a ostatní dospělí, kteří jim mají poskytovat náležité vedení, jako jsou učitelé, trenéři a tvůrci politik. Úkolem dospělých je vytvářet vhodné podmínky a nastavovat vodítka, která budou bránit nárůstu chronických onemocnění ohrožujících wellbeing dětí v současnosti i v budoucnu.