Open main menu

Jak číst infografiky DoZterminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Náklady spojené s kouřením v České republice

Odhady za rok 2019

Shrnutí

Zatímco negativní vliv kouření na zdraví je dnes již nepopiratelný, diskuze ohledně ekonomických nákladů kouření byla ještě relativně nedávno možným lobbyingovým nástrojem tabákového průmyslu, jehož ozvěny byly slyšet i v politické sféře (Arthur D. Little International, Inc., 2000; World Health Organization, 2004, s 20). Při správném dodržení metodologie jsou přitom závěry mnoha studií napříč státy jasné (kuřáci státnímu rozpočtu neuleví, ba naopak) objem daňových příjmů z prodeje tabákových výrobků nepokryje ekonomické náklady spojené s kouřením (Ross, 2004; Vulovic, 2019).

Na základě posledních dat představujeme odhady ekonomických nákladů spojených s kouřením za rok 2019. Celková výše nákladů, zahrnující náklady na zdravotnickou péči, farmakoterapii, související požáry a formy snížené produktivity, dosáhla 54,4 miliard Kč, či přibližně 1 % HDP 2019. Většina celkových nákladů připadla ekonomickému dopadu předčasné úmrtnosti. Zvlášť jsou zváženy i náklady reprezentující nehmotnou hodnotu ztracenou předčasnou úmrtností, které v závislosti na použité metodice celkovou výši nákladů dále výrazně zvyšují. Odhady přímých nákladů v poměru k HDP odpovídají závěrům předešlých studií, zatímco odhady nepřímých nákladů se liší v závislosti na použité metodologii.

Hlavní zjištění

1. Článek prezentuje přehled ekonomických nákladů spojených s kouřením v České republice za rok 2019.
2. Celkové ekonomické náklady kouření v ČR za rok 2019 činí 54,4 mld. Kč (≈ 0,94 % HDP 2019). Po přepočtu do cen roku 2025 jde o ≈ 78 mld. Kč (≈ 0,97 % HDP 2025). Struktura nákladů: nepřímé ≈ 75 %; z toho předčasná úmrtnost ≈ 50 %, prezentismus ≈ 17 %, absentismus ≈ 7 %. Požáry ≈ 0,4 % celku. Přímé náklady (zdravotnictví): zdravotnická péče 8,14 mld. Kč a farmakoterapie 5,64 mld. Kč (celkem ~13,8 mld. Kč, tj. ~2,89 % zdravotních výdajů).
3. Přímé náklady (zdravotnictví): zdravotnická péče 8,14 mld. Kč a farmakoterapie 5,64 mld. Kč (celkem ~13,8 mld. Kč, tj. ~2,89 % zdravotních výdajů).
4. Metodický základ: vizualizace a závěry vycházejí z nejnovější cost-of-illness studie pro ČR (Landovská, 2025). Představuje doposud nejaktuálnější a nejucelenější pohled na ekonomické dopady kouření u nás.
5. Rozsah položek: zahrnujeme zdravotnickou péči, farmakoterapii, požáry související s kouřením a formy ztráty produktivity (absentismus, prezentismus, předčasná úmrtnost).
6. Co čísla nezahrnují: pro nedostatek dat nezahrnujeme pasivní kouření ani neformální péči; uvádíme i nehmotné ztráty (bolest, utrpení, zhoršená kvalita a délka života) které jsou zvlášť, protože podle zvolené metodiky mohou celkovou zátěž výrazně navýšit.

Celkové náklady v roce 2019

Položky, které tvoří celkové ekonomické náklady kouření v Česku v roce 2019, rozdělené na přímé a nepřímé výdaje.

Interpretace

Kouření není spojeno pouze se zdravotními problémy jednotlivců, ale také s obrovskými ekonomickými ztrátami pro jednotlivce, firmy i celou společnost. Tyto ztráty lze vyčíslit v podobě ekonomických nákladů, které zahrnují jak přímé výdaje na léčbu, tak i nepřímé dopady, například sníženou produktivitu práce.

Celková výše odhadovaných nákladů, vypočítána metodou cost-of-illness (COI), za rok 2019 činila 54,40 mld Kč (≈ 0,94 % HDP 2019, 2,12 mld. €), a v roce 2025 po úpravě o inflaci činí 77,98 mld. Kč (≈ 0,97 % HDP 2025, přepočet autora). Většina zátěže je nepřímá: ztráty produktivity tvoří ≈ 75 % (z toho předčasná úmrtnost ≈ 50 %, prezentismus ≈ 17 %, absentismus ≈ 7 %), škody z požárů ≈ 0,4 %. Jde o konzervativní odhad: není v něm započteno pasivní kouření ani neformální péče, proto skutečná zátěž bude spíše vyšší.

Kontext

Z celkových nákladů na kouření v roce 2019 připadaly téměř tři čtvrtiny (74 %) na muže. Hlavním důvodem je vyšší míra kouření mezi muži (16,2 % kuřaček vs. 23,8 % kuřáků; 14,9 % vs. 24,7 % bývalých kuřaček/kuřáků) a také vyšší průměrná mzda, což se výrazně promítá do ekonomických ztrát spojených s absencí či předčasnými úmrtími. V přepočtu na jednotlivce odpovídají náklady za rok 2019 přibližně 20 000 Kč na každého stávajícího nebo bývalého kuřáka ve věku 35+ (Landovská, 2025).

V mezinárodním kontextu představuje odhad podílu celkových nákladů kouření na HDP 2019 u nás (0,94 %) spíše spodní hranici odhadů uváděných v literatuře. Zatímco odhady přímých nákladů (spojených s využitím zdravotnické péče a farmakoterapie) jsou poměrově srovnatelné s průměry uváděnými pro EU i s odhady specificky pro ČR, nepřímé náklady se liší podle použité metodiky výpočtu (tj. výpočtu ztracené produktivity).

Například studie (Jarvis et al., 2012), která hodnotila ekonomické dopady kouření ve 27 zemích EU za rok 2009, došla k celkovým nákladům odpovídajícím 4,4 % HDP. Zmíněná studie však využila metodu willingness-to-pay (WTP), a proto dospěla k vyšším odhadům. Podobně (Koronaiou & Delipalla, 2019) odhadly v Řecku celkové náklady za rok 2017 na 4 % HDP, přičemž zahrnuly i náklady spojené s pasivním kouřením. Celosvětová analýza (Goodchild et al., 2018) vyčíslila ztráty způsobené kouřením na 1,8 % globálního HDP. Naopak studie Bolin et al. (2011) pro Švédsko (s nižší prevalencí kouření) došla k odhadu 0,4 % HDP, tedy nižší hodnotě v porovnání se současným českým odhadem (dle Landovská, 2025).

Pokud se podíváme na zdravotnictví, přímé náklady zahrnující náklady na péči a farmakoterapii související s kouřením v roce 2019 činily přibližně 13,8 mld. Kč, tj. 2,89 % všech zdravotnických výdajů (Landovská, 2025). Jinými slovy, téměř tři koruny z každé stokoruny vydané na zdravotnictví byly spojeny s důsledky kouření. Tento odhad je srovnatelný se závěrem předchozí studie, která odhadla poměr těchto nákladů a celkových zdravotnických výdajů v roce 2009 na 3,2 % pro ČR a 2,9 % v průměru za 27 členských zemí EU (Jarvis et al., 2012).

V porovnání s jinými rizikovými faktory se finanční dopady kouření pohybují na podobné úrovni. Například náklady spojené s alkoholem byly v roce 2016 vyčísleny na 59,5 mld. Kč (2 170 milionů €; 1,2 % HDP) a náklady související s obezitou dosáhly v roce 2018 částky 40,8 mld. Kč (1 586 milionů €; 0,8 % HDP) (Landovská, 2025; Chadimová et al., 2019; Landovská & Karbanová, 2023).

Je však důležité mít na paměti, že uvedená čísla nepokrývají všechny relevantní oblasti. Do výpočtů nebyly zahrnuty například náklady pasivního kouření, nehmotné ztráty (bolest, utrpení, zhoršená kvalita života), práce neformálních pečovatelů a rodinných příslušníků ani přímé výdaje domácností. Skutečná ekonomická zátěž kouření je proto s vysokou pravděpodobností ještě vyšší (Landovská, 2025).

Zajímavý pohled poskytují i zahraniční data. Ve Velké Británii byly za rok 2024 celkové ekonomické náklady kouření vyčísleny na 51,9 mld. liber, což výrazně převyšuje příjmy z tabákových daní (8,0 mld. liber). Největší část představovaly ztráty ekonomické produktivity v důsledku pracovní neschopnosti a předčasných úmrtí kuřáků (32,8 mld. liber). Další významné položky tvořily náklady na sociální péči hrazenou místními samosprávami (16,5 mld. liber), výdaje NHS spojené s léčbou onemocnění způsobených kouřením (2,2 mld. liber) a také škody související s požáry způsobenými kouřením (394 mil. liber) (Landman Economics, 2025). Tyto náklady odpovídají 1,79 % celkového HDP Velké Británie za daný rok (přepočet autora).

Náklady spojené s využitím zdravotnické péče

Náklady na zdravotnickou péči spojenou s kouřením v Česku v roce 2019, rozdělené podle pohlaví a hlavních typů onemocnění.

Interpretace

Kouření zatěžuje zdravotnický systém, protože vyvolává řadu onemocnění, která vyžadují lékařskou péči. Tyto náklady zahrnují hospitalizace, ambulantní služby, péči u praktického lékaře i specialistů, diagnostiku, rehabilitace, domácí péči a následnou péči v sanatoriích, lůžkových zařízeních či hospicích. Zahrnuty jsou rovněž pohotovostní služby, doprava pacientů a předepsané zdravotnické pomůcky.

Náklady na tuto péči dosáhly v roce 2019 8,14 mld. Kč (ženy 2,18 mld., muži 5,96 mld.). Na ceny roku 2025 je to 11,67 mld. Kč. Nejvíce se podílejí KV onemocnění, nádory průdušnice, plic a průdušek, CHOPN a cévní mozkové příhody. Nejvyšší náklady se koncentrují ve věku 65–74 let. Mnoha těmto diagnózám lze předejít — snížení kouření by tak ulevilo i rozpočtům zdravotnictví. Současné české odhady navíc nezahrnují dopady pasivního kouření, proto celkové břemeno zdravotní péče podhodnocují.

Kontext

Nejvyšší náklady na zdravotní péči spojenou s kouřením se v Česku projevují u mužů i žen ve věkové skupině 65–74 let (Landovská, 2025). V tomto období života se kumulují dlouhodobé dopady kouření v podobě chronických a často závažných onemocnění, jejichž léčba je nákladná a mnohdy vyžaduje opakované hospitalizace či dlouhodobou farmakoterapii.

Je přitom nutné zdůraznit, že většina nemocí spojených s kouřením je preventabilní nebo alespoň odvratitelná včasnou intervencí. Z toho vyplývá, že značná část vynakládaných prostředků by nemusela být potřebná, pokud by se podařilo snížit míru kouření v populaci.

Současné odhady nákladů pro Českou republiku navíc nezohledňují dopady pasivního kouření, a tedy podhodnocují skutečnou ekonomickou zátěž. Data ze Spojeného království přitom ukazují, že i tato oblast představuje významné výdaje. Již v roce 2007 byly náklady spojené pouze s návštěvami dětských pacientů v primární péči a s předepisováním antiastmatik v důsledku nemocí způsobených pasivním kouřením vyčísleny minimálně na 9,7 milionu liber. Hospitalizace dětských pacientů z těchto důvodů pak představovaly dalších 13,6 milionu liber (Royal College of Physicians of London. Tobacco Advisory Group, 2010). Z dřívějších studií dále vyplývá, že pasivní kouření může tvořit až 10 % celkových ekonomických nákladů spojených s kouřením (studie Sung et al., 2014; Koronaiou & Delipalla, 2019; dle Landovská, 2025).

Zdravotní systém tak vynakládá významné finanční prostředky nejen na léčbu samotných kuřáků, ale i na lidi v jejich okolí, kteří jsou tabákovému kouři dlouhodobě vystaveni.

Náklady spojené s farmakoterapií

Náklady na farmakoterapii v roce 2019 podle hlavních skupin onemocnění a typů léků využívaných k jejich léčbě.

Interpretace

Kouření zvyšuje spotřebu léčiv (léčí se jím vyvolaná nebo zhoršená onemocnění). Náklady na farmakoterapii zahrnují výdaje na léky předepisované k léčbě těchto zdravotních problémů, které by jinak nebyly nutné.

Výše nákladů spojených s farmakoterapií vypočítána top-down metodou: v roce 2019 činily náklady na farmakoterapii 5,64 mld. Kč; na ceny roku 2025 jde o 8,08 mld. Kč. Největší položky tvoří antiastmatika a antitrombotika (respirační a KV onemocnění). V odhadu jsou i ACE inhibitory a sartany, hypolipidemika, antidiabetika, beta-blokátory, cytostatika, kardiaka, diuretika a blokátory kalciových kanálů.

Do analýzy byly zahrnuty následující skupiny léčiv:

Antiastmatika – uvolňují dýchací cesty a usnadňují dýchání při astmatu a chronických plicních nemocech.
ACE inhibitory a sartany – pomáhají snižovat krevní tlak a chrání srdce a ledviny.
Antidiabetika – pomáhají udržovat normální hladinu cukru v krvi u lidí s cukrovkou.
Antitrombotika – brání tvorbě krevních sraženin a snižují riziko infarktu či mrtvice.
Beta-blokátory – zpomalují tep a snižují krevní tlak.
Blokátory kalciových kanálů – rozšiřují cévy a ulevují srdci při vysokém tlaku nebo bolestech na hrudi.
Cytostatika – zpomalují nebo zastavují růst rakovinných buněk.
Diuretika – odvádějí z těla přebytečnou vodu a sůl, snižují krevní tlak a otoky.
Hypolipidemika – snižují hladinu cholesterolu a tuků v krvi a chrání cévy.
Kardiaka – posilují či upravují činnost srdce při jeho onemocněních.

Kontext

Výdaje na farmakoterapii související s kouřením tvoří významnou část nákladů na zdravotní péči a většina z nich je hrazena ze zdravotního pojištění. To znamená, že jde převážně o veřejné výdaje, které nese stát prostřednictvím systému zdravotního pojištění, a tím nepřímo všichni pojištěnci. Náklady na léčbu závislosti na tabáku jsou přitom podstatně nižší – u největší české zdravotní pojišťovny čítající přes 6 milionů klientů dosahovaly v roce 2021 a 2024 kolem 3, resp. 11 mil. Kč (European Observatory on Health Systems and Policies & WHO Secretariat, 2023; VZP, 2022; VZP, 2025a; VZP, 2025b).

Podrobnější informace o zdravotních rizicích kouření a onemocněních, která farmakoterapie částečně řeší, lze nalézt například zde: Zdravotní rizika kouření.

Nepřímé náklady

Absentismus

Náklady spojené s pracovním absentismem v důsledku kouření v roce 2019, rozdělené podle pohlaví a hlavních onemocnění stojících za ztrátou pracovních dnů.

Interpretace

Kouření nepůsobí škody jen na zdraví jednotlivců, ale také snižuje produktivitu práce. Absence v práci z důvodu nemoci, tedy situace, kdy lidé nemohou vykonávat svou práci, protože jsou zdravotně indisponovaní (tzv. absentismus), znamená finanční ztráty pro jednotlivce, zaměstnavatele i celou ekonomiku. Tyto náklady zohledňují jak ztrátu placené pracovní doby, tak případně i neplacenou práci, zejména domácí práce, které by jinak zaměstnanec vykonával.

Celkové náklady spojené s absentismem, vypočítané human-capital metodou. V roce 2019 šlo celkem o ≈ 3,7 mld. Kč (144,8 mil. €) včetně neplacené práce; bez ní ≈ 3,2 mld. Kč (126,1 mil. €). Po přepočtu na ceny 2025 je to ≈ 5,3 mld. Kč a ≈ 4,6 mld. Kč. Nejvíc dnů se ztratilo kvůli ischemické chorobě srdeční (22,1 %), chřipce a zápalu plic (14,3 %) a cévním onemocněním mozku (12,8 %); relativně nejvyšší ztráty jsou ve věku 55–64 let.

Pozn.: včetně neplacené práce připadá ≈ 991 mil. Kč na ženy a ≈ 2,73 mld. Kč na muže; bez neplacené práce ≈ 809 mil. Kč a ≈ 2,43 mld. Kč.

Kontext

V roce 2019 bylo v České republice v důsledku absentismu způsobeném kouřením ztraceno přibližně 1,3 milionu pracovních dnů, což odpovídá zhruba 0,39 milionu dnů u žen a 0,95 milionu dnů u mužů. Nejvyšší podíl ztracených pracovních dnů v důsledku kouření byl zaznamenán ve věkové kategorii 55–64 let, a to jak u mužů, tak u žen (Landovská, 2025). U této věkové skupiny je typická vyšší prevalence chronických onemocnění spojených s kouřením, například chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), kardiovaskulárních onemocnění či některých typů rakovin.

Ztráta pracovních dnů v důsledku kouření se u těch, kteří přestávají kouřit, může dokonce krátkodobě zvýšit. Ve studii amerických dospělých kuřáků měli bývalí kuřáci během prvního roku po odvykání, zejména v prvních třech měsících, vyšší pravděpodobnost absence v práci než současní kuřáci. Možným vysvětlením může být, že lidé často přestávají kouřit během nemoci nebo při zdravotních komplikacích. Postupem času se míra absentismu snižovala a stabilizovala mezi hodnotami kuřáků a osob, které nikdy nekouřily (Sindelar et al., 2005).

Zajímavou perspektivu nabízí i studie zkoumající dospívající napříč 36 evropskými zeměmi. Dospívající, kteří kouřili více než pět cigaret denně, měli výrazně vyšší riziko absence ve škole. Konkrétně měli o 55 % vyšší pravděpodobnost, že během měsíce vynechají více než 3 dny kvůli nemoci a více než dvojnásobně vyšší pravděpodobnost, že školu vynechají záměrně. Tento vzorec byl konzistentní napříč věkovými skupinami i mezi chlapci a dívkami. Závěry studie tak naznačují, že pokud je tato souvislost příčinná, politiky v oblasti kontroly užívání tabákových produktů cílené na adolescenty, souběžně s implementací opatření přímo ve školách, mohou snížit krátkodobé dopady kouření na vzdělávání a zdraví dospívajících (Perelman et al., 2019).

Prezentismus

Celkové náklady prezentismu v roce 2019, rozdělené podle pohlaví, kuřáckého statusu a podle toho, zda jsou započteny i ztráty z neplacené práce.

Interpretace

Kouření neomezuje produktivitu jen absencemi. Když lidé chodí do práce nemocní a nepodávají plný výkon, hovoříme o prezentismu; ten vede k významným finančním ztrátám pro zaměstnavatele i celou ekonomiku. Tyto náklady zohledňují jak ztrátu placené pracovní doby, tak případně i neplacenou práci (zejména domácí práce), kterou by zaměstnanec jinak vykonával.

V roce 2019 činily náklady na prezentismus ≈ 9,4 mld. Kč (366,3 mil. €) včetně neplacené práce a ≈ 8,2 mld. Kč (317,5 mil. €) bez ní; v cenách roku 2025 je to ≈ 13,5 mld. Kč a ≈ 11,7 mld. Kč.

Celkové náklady (placená i neplacená práce) v roce 2019 dosáhly:

• 2,613 mld. Kč (101,8 mil. €) u současných kuřaček,
  
• 4,449 mld. Kč (173,3 mil. €) u současných kuřáků,
  
• 714 mil. Kč (27,8 mil. €) u bývalých kuřaček,
  
• 1,630 mld. Kč (63,5 mil. €) u bývalých kuřáků.
  

Odhad se vztahuje na populaci mladší 65 let.

Kontext

Míra prezentismu u kuřáků a bývalých kuřáků byla odhadnuta na základě self-reported dat z USA (dotazníky zjišťující frekvenci 11 zdravotních problémů a průměrnou dobu ztracené produktivní práce). Obdobná data pro ČR nejsou k dispozici. Výrazné rozdíly ve ztracené době na pracovišti byly zaznamenány např. u úzkostné poruchy (kuřáci vs. nekuřáci), revmatoidní artritidy (kuřáci/kuřačky vs. nekuřáci/nekuřačky), deprese (kuřačky vs. nekuřačky) či nadměrného stresu (kuřačky vs. nekuřačky) (Bunn et al., 2006).

Část projevů těchto problémů může souviset i s tím, že nikotin má krátkodobý účinek: už do půl hodiny po dokouření se mohou objevit fyzické i psychické abstinenční příznaky. Protože většina pracovišť kouření neumožňuje, zaměstnanci závislí na nikotinu těmto opakovaným obtížím neuniknou, což se promítá do snížené produktivity (Berman et al., 2013).

Předčasná úmrtnost

Celkové náklady spojené s předčasnou úmrtností v roce 2019, rozdělené podle pohlaví a podle toho, zda jsou započteny i ztráty z neplacené práce.

Interpretace

Kouření vede k vyšší úmrtnosti — nejen ve vyšším věku, ale často i předčasně, což má významné ekonomické dopady. Náklady spojené s předčasnou úmrtností zahrnují ztrátu produktivity práce: jak placené práce, kterou by daná osoba vykonávala, kdyby žila, tak i neplacených činností (zejména chodu domácnosti).

V roce 2019 vyšly náklady na ≈ 27,3 mld. Kč (1 062,5 mil. €) včetně neplacené práce a ≈ 17,8 mld. Kč (694 mil. €) bez ní; v cenách 2025 je to ≈ 39,1 mld. Kč a ≈ 25,54 mld. Kč. Odhad pokrývá populaci do 65 let. Pro kontext: v roce 2019 bylo přímo kouření přičteno ~10,5 tis. úmrtí u mužů a ~4,4 tis. u žen; průměrný kuřák ztratil ≈ 15,3 roku života.

Kontext

V roce 2019 zemřelo v České republice celkem 36 853 mužů a 34 761 žen na onemocnění, která lze přičíst kouření. Z tohoto počtu bylo přímo kouřením způsobeno 10 536 úmrtí u mužů a 4 359 úmrtí u žen. Ačkoliv se tyto statistiky týkají všech věkových kategorií, většina let ztracených v důsledku předčasné úmrtnosti připadá na období po dosažení poproduktivního věku, tedy po letech aktivní pracovní kariéry. Průměrný kuřák tak kvůli předčasnému úmrtí ztratil přibližně 15,3 roku života (Landovská, 2025).

Tento fakt jasně ukazuje, jak zásadní dopad má kouření nejen na zdraví jednotlivců, ale i na společnost, jelikož předčasná úmrtí znamenají ztrátu zkušených pracovníků, rodinné opory a přispívají k vyšším nákladům na zdravotní a sociální systémy.

Požáry způsobené kouřením

Celkové náklady spojené s požáry způsobenými kouřením v roce 2019, zahrnující materiální škody i ztráty na životech.

Interpretace

Kouření nepředstavuje riziko jen pro zdraví kuřáků a jejich okolí, vede i k materiálním škodám a ohrožení života v důsledku požárů. Nedopalky cigaret jsou častou příčinou domácích i venkovních požárů, které představují další část ekonomických nákladů.

V roce 2019 bylo zaznamenáno přes 1 400 požárů způsobených kouřením, což představovalo přibližně 7,5 % všech požárů. Tyto požáry způsobily hmotné škody ve výši 60,8 milionů Kč (2,37 mil. €). Požáry způsobené kouřením si zároveň vyžádaly 15 obětí na životech. Ztráta spojená s těmito úmrtími se odhaduje na 164,3 milionů Kč (6,4 mil. €). Celkové náklady na požáry způsobené kouřením tak dosáhly 225,9 milionů Kč (8,8 mil. €), což činí 323,8 milionů Kč v přepočtu na rok 2025.

Kontext

Nejčastěji hoří odpady, ale významný počet požárů vzniká také v bytech, rodinných domech, chalupách, dopravních prostředcích či lesích a přírodním prostředí. I přes zavedení tzv. „požárně bezpečných“ cigaret, které mají sníženou náchylnost ke vznícení, zůstává riziko vysoké – hořící cigareta je stále otevřeným ohněm. Cigarety je proto vždy nutné důkladně uhasit, neodkládat je na nábytek či do koše a například v lese se kouření (ze zákona zákázaného) zcela vyvarovat (Svitáková, 2011).

Nehmotné náklady

Případné celkové náklady kouření po započtení nehmotných ztrát v roce 2019, vyjádřené jako podíl na HDP a výsledné částky, podle zvolené metody výpočtu.

Interpretace

Kromě přímých a nepřímých finančních dopadů je důležité brát v úvahu i tzv. nehmotné náklady, tedy ztráty, které se běžně nevyjadřují v peněžních jednotkách, ale mají zásadní význam v kontextu kvality života občanů a celkového společenského dopadu kouření – bolest, utrpení, stigma, zhoršená kvalita života ani samotná ztráta života.

Pokud by se tyto nehmotné náklady započetly, celkové náklady kouření by v roce 2019 činily přibližně 7–36 % HDP 2019. To znamená, že by kouření představovalo ekonomickou zátěž srovnatelnou, či až výrazně vyšší, než jsou roční výdaje státu za daný rok na celé sektory, například zdravotnictví (7,8 %) či školství (3–4 %). V praxi by tak šlo o stovky miliard korun, jejichž hodnota je sice obtížně měřitelná, ale o to více vypovídá o rozsahu společenské újmy spojené s kouřením v české populaci (OECD/European Observatory on Health Systems and Policies, 2021; OECD, 2019). Uvedený rozsah je vyjádřen vůči skutečně dosaženému HDP daného roku, ačkoli v literatuře se nehmotné náklady častěji vztahují spíše k potenciálnímu HDP.

Rozptyl odhadů nehmotných nákladů je značný, protože jednotlivé metody kladou důraz na odlišné aspekty ztráty života a zdraví.

Metoda DALY (disability-adjusted life years) vyčísluje celkové ztráty zdravého života, tedy roky života prožité s nemocí a roky života zkrácené předčasným úmrtím. Tento přístup se soustředí na zdravotní důsledky kouření v jejich „hrubé“ podobě.

Metoda VSL (value of statistical life) naopak oceňuje život jako celek, bez ohledu na věk či délku zbývajícího života a reflektuje ochotu lidí zaplatit za snížení rizika smrti.

Metoda VSLY (value of statistical life year) vyjadřuje náklady předčasného úmrtí jako součin ztracených let života (YLL) a hodnoty jednoho roku života. Narozdíl od metody VSL tak často poskytuje přesnější odhad, protože bere v úvahu věkové složení zemřelých. U metody VSLY lze navíc použít diskontování, což znamená, že budoucí ztracené roky života se převádějí na dnešní „hodnotu“. Jednoduše řečeno, rok života ztracený za 20 let se oceňuje méně než rok ztracený hned. Díky tomu vznikají další varianty odhadu nehmotných nákladů kouření (Landovská, 2025; Keller et al., 2021; Attema et al., 2018).

Rozdíly v odhadech proto neznamenají, že by jedna metoda byla „správná“ a jiná „špatná“. Každá akcentuje jiný aspekt problému a jejich souběžné použití ilustruje potenciálně velmi vysokou společenskou újmu způsobenou kouřením.

Kontext

Nehmotné náklady zahrnují hodnotu ztrát, které nejsou běžně kvantifikovány v penězích. Patří mezi ně bolest, utrpení, stigma, zhoršená kvalita života či předčasná úmrtnost. Tyto aspekty se do tradičních analýz nákladů nemocí většinou nezahrnují, přesto však studie ukazují, že jejich rozsah může být srovnatelný, nebo dokonce vyšší než u přímých a nepřímých nákladů, jež lze snadněji kvantifikovat. V závislosti na metodě použité k výpočtu odhadů hodnota nehmotných nákladů představuje přibližně 87 až 97 % celkových vyhodnocených nákladů kouření (Landovská, 2025; Lievens et al., 2017; Whetton et al., 2019).

Závěr

Analýza ukazuje, že kouření v České republice v roce 2019 představovalo podle konzervativních odhadů ekonomické náklady ve výši nejméně 54,4 mld. Kč, tedy přibližně 1 % HDP 2019. Jde o konzervativní odhad: pro nedostatek dat nezohledňuje náklady spojené s pasivním kouřením a neformální péčí, ani nepřímé náklady v populaci nad 65 let.

Největší část zátěže nesou nepřímé náklady, zejména předčasná úmrtnost a snížená produktivita v důsledku prezentismu. Tyto náklady dopadají nejvíce na podnikatele a firmy. Přímé výdaje na zdravotní péči a farmakoterapii tvoří menší část celku, přesto představují miliardové položky, které zatěžují veřejné zdravotní pojištění. Dalšími, méně viditelnými, avšak reálnými náklady jsou škody z požárů způsobených kouřením a nehmotné náklady. Pokud se tyto ztráty — například bolest, utrpení či snížená kvalita života — ocení ekonomickými metodami, výsledná čísla vycházejí řádově vyšší než samotné přímé a nepřímé finanční náklady.

Tato čísla jasně dokládají, že kouření není pouze individuálním zdravotním rizikem, ale i zásadním ekonomickým problémem s dopady na státní rozpočet, podnikatele, zaměstnavatele i kvalitu života celé společnosti. Do budoucna bude klíčové nejen pokračovat v odvykacích programech a regulacích, ale také zpřesnit odhady, zejména v oblastech, které dosud zůstávají mimo přímé výpočty — například pasivní kouření či neformální péče.

Metodologie a reference