Open main menu

Jak číst infografiky DoZterminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Rostoucí spotřeba energetických nápojů u dospívajících

Jaké má dopady a jak ji snížit?

Shrnutí

Energetické nápoje (EN) jsou nealkoholické nápoje, většina z nich obsahuje směs kofeinu, cukru, taurinu, vitaminů skupiny B a dalších stimulačních látek, například guaranu. Také zpravidla obsahují vysoké množství cukru.

EN jsou marketingově prezentovány jako prostředek ke zvýšení energie, bdělosti, soustředění a fyzického výkonu. Zatímco umírněný příjem kofeinu (přibližně 400 mg denně) je u zdravých dospělých považován za bezpečný, řada studií upozorňuje na zdravotní rizika časté konzumace u dětí a dospívajících. Studie upozorňují na poměrně častý výskyt nežádoucích účinků, především v oblasti kardiovaskulárního a nervového systému. Tyto obtíže jsou spojovány zejména se stimulačním působením obsažených látek, přičemž nejvýznamnější roli hraje kofein.

Právě děti a dospívající jsou vůči nadměrnému příjmu kofeinu nejzranitelnější, a to kvůli nižší tělesné hmotnosti a probíhajícímu vývoji organismu. Konzumace energetických nápojů v posledních letech narůstá nejen mezi dospívajícími a sportovci, ale také u dětí. Podle dat studie HBSC z roku 2022 pije energetický nápoj alespoň jednou týdně téměř každý pátý český školák ve věku 11–15 let, v absolutních číslech zhruba 70 tisíc dětí. Mezinárodní zkušenost ukazuje, že regulace (věkové hranice, omezení složení i zdanění) může spotřebu ovlivnit, její účinnost ale závisí na vymahatelnosti a doprovodných opatřeních.

Hlavní zjištění

• Konzumace energetických nápojů je spojena s řadou nežádoucích zdravotních dopadů, zejména kardiovaskulárních a neurologických. Studie ji spojují se zvýšeným krevním tlakem, rychlejší srdeční akcí, poruchami spánku, bolestmi hlavy a projevy úzkosti. Ve více zemích roste i počet souvisejících návštěv pohotovosti u mladých lidí.

• Nejzranitelnější skupinou jsou děti a dospívající, a to kvůli probíhajícímu vývoji a nižší tělesné hmotnosti. Výzkum ukazuje souvislost mezi častou konzumací a agresivním chováním, poruchami chování, zhoršeným duševním zdravím a zvýšeným sklonem k riskování.

• Regulace může snížit dostupnost i spotřebu u mládeže, samotné věkové zákazy ale narážejí na slabou vymahatelnost. Měřitelnější dopad mají zatím daňová opatření, která zároveň motivují výrobce ke změně receptur.

Co najdeme v jedné 250ml plechovce energetického nápoje?

Plechovka rozebraná na složky

Interpretace

Energetické nápoje jsou prodávány jako prostředek ke zvýšení pocitu energie, bdělosti a výkonu. Jejich charakteristický účinek však nevytváří jedna „zázračná“ látka, ale směs kofeinu, cukru a dalších složek, jako jsou taurin, guarana, vitaminy skupiny B, L-karnitin, glukuronolakton nebo inositol. Složení i množství jednotlivých látek se mezi výrobky výrazně liší, nejlépe doložená zdravotní rizika jsou ale spojena především s kofeinem a cukrem.

Kontext

Kofein jako hlavní zdroj stimulačního účinku

Kofein je hlavní účinnou látkou energetických nápojů. Nevytváří novou energii, ale stimuluje nervovou soustavu a dočasně potlačuje pocit únavy. Běžná plechovka o objemu 250 ml obsahuje přibližně 80 mg kofeinu, tedy podobné množství jako šálek filtrované kávy. Půllitrové balení může obsahovat kolem 160 mg, některé výrobky však v jedné porci nabízejí až 300 mg kofeinu.

Zatímco u zdravých dospělých je za bezpečný považován celkový příjem přibližně 400 mg kofeinu denně, u dětí a dospívajících se jako orientační horní hranice uvádí 3 mg na kilogram tělesné hmotnosti za den. Jedna plechovka proto představuje pro dítě podstatně vyšší dávku vzhledem k jeho tělesné hmotnosti než pro dospělého. Některé děti navíc přijímají kofein i z dalších sladkých nápojů, čaje, kávy nebo dalších výrobků (PSDG ČPS, 2020).

Cukr jako rychlá energie bez sytosti

Druhou významnou složkou je cukr. Běžná plechovka o objemu 250 ml může obsahovat přibližně 27 gramů cukru, tedy asi sedm kostek. Slazené energetické nápoje podle českých podkladů obsahují v průměru více cukru a kalorií než běžné slazené nealkoholické nápoje. Při pravidelné konzumaci tak zvyšují celkový energetický příjem a nesou stejná rizika jako jiné slazené nápoje, zejména zubní kaz, nadváhu a metabolické komplikace. WHO doporučuje omezit volné cukry na méně než 10 % celkového denního příjmu energie a pro další zdravotní přínosy pod 5 % (Gajánková et al., 2026; WHO, 2015).

Varianty bez cukru sice nepřidávají stejné množství energie, hlavní stimulační složka v nich ale zůstává. Označení sugar-free proto neznamená, že je nápoj vhodný pro děti nebo že neovlivňuje spánek, srdeční činnost či nervovou soustavu.

Taurin, guarana a další látky

Taurin je aminokyselina přirozeně přítomná v lidském organismu. V energetických nápojích ho běžně najdeme přibližně 1–2 gramy na porci, což je dle EFSA hodnoceno jako bezpečné množství (Zucconi et al., 2009). Guarana je naopak dalším zdrojem kofeinu, může proto zvyšovat jeho celkový příjem.

Další přidávané látky, například L-karnitin, glukuronolakton, inositol nebo vysoké dávky vitaminů skupiny B, jsou často spojovány s tvrzeními o podpoře energie, soustředění či výkonu. U energetických nápojů však nejsou tyto přínosy přesvědčivě doloženy a o společném působení více složek je k dispozici méně údajů než o samotném kofeinu. Nejistota se proto netýká jen množství jednotlivých látek, ale také jejich kombinace v jednom výrobku (Seifert et al., 2011; PSDG ČPS, 2020).

Dopady konzumace energetických nápojů na zdraví

Interpretace

Kardiovaskulární účinky

Studie na mladých zdravých osobách zjistila, že energetické nápoje významně prodlužují QT interval (dobu, za kterou se srdeční komory elektricky aktivují a znovu připraví) a zvyšují krevní tlak (Shah et al., 2019). U zdravých dětí a dospívajících vedla konzumace komerčně dostupného energetického nápoje k významně vyššímu počtu supraventrikulárních extrasystol. Opatrní by měli být zejména dospívající se srdečním onemocněním nebo rizikovými faktory, protože energetické nápoje mohou měnit výsledky EKG (Mandilaras et al., 2022). Nad dávku přibližně 200 mg kofeinu přibývají nežádoucí účinky i u zdravých jedinců (tachykardie, arytmie, hypertenze či palpitace) a u osob se srdečním onemocněním je riziko vyšší.

Zajímavé je srovnání s kávou, zatímco u ní jsou doloženy spíše neutrální až ochranné souvislosti s kardiovaskulárními chorobami, u energetických nápojů je dopad opačný a arytmie jsou jejich nejčastější akutní komplikací. Experimentální studie navíc ukázala, že energetický nápoj zvýšil u zdravých dospělých krevní tlak během dne i v průběhu 24 hodin po vypití více než jiný nápoj se stejným obsahem kofeinu. Přestože pro děti chybí spolehlivá data o jednorázové konzumaci více než 1 litru energetického nápoje, závažné zdravotní dopady byly popsány i při nižších dávkách (Gajárková et al., 2026).

Poruchy spánku

Konzumace energetických nápojů negativně koreluje s dosažením doporučené délky spánku u dospívajících dívek i chlapců, protože kratší spánek souvisí se stimulačními účinky kofeinu, cukru a taurinu (Tomanic et al., 2022). Mnoho populárních komerčně dostupných energetických nápojů obsahuje přibližně 75–300 mg kofeinu na plechovku. Metaanalýza z roku 2023 naznačila, že konzumace kofeinu zkrátila celkovou dobu spánku o 45 minut a efektivitu spánku o 7 % u dospělých při jeho konzumaci během 8 hodin před ulehnutím ke spánku (Gardiner et al., 2023). Vzhledem k tomu, že dospívající obecně potřebují více spánku než dospělí, mohou mít tyto účinky závažné důsledky v období růstu a vývoje.

Dospívající ve věku 13–18 let potřebují přibližně 8 až 10 hodin spánku denně. Spánek je důležitý nejen pro odpočinek, ale také pro učení, paměť, zvládání emocí a zdravý tělesný i duševní vývoj (Paruthi et al., 2016). Energetické nápoje ale nedostatek spánku nekompenzují. Kofein nevytváří novou energii, jen dočasně tlumí pocit únavy. Blokuje působení adenosinu, látky, která se během dne hromadí v mozku a vytváří postupně sílící potřebu spánku. Nejde tedy pouze o to, že člověk usne později. Spánek může být také přerušovanější a méně kvalitní.

Souvislost mezi energetickými nápoji a nedostatkem spánku ukazují také studie mezi dospívajícími. Ve výzkumu 1 287 studentů ve věku 15–19 let dosahovala doporučené délky spánku alespoň osm hodin méně než třetina respondentů. Dospívající, kteří pili energetické nápoje alespoň jednou týdně, měli i po zohlednění dalších faktorů výrazně nižší pravděpodobnost, že doporučené délky spánku dosáhnou. U chlapců byla přibližně o 55 % a u dívek o 44 % nižší než u těch, kteří energetické nápoje pravidelně nepili (Tomanic et al., 2022).

Podobný obraz přinesla rozsáhlá norská studie mezi více než 53 tisíci studenty. Čím častěji mladí lidé energetické nápoje pili, tím kratší a méně efektivní jejich spánek byl. Každodenní konzumenti spali přibližně o 30 minut méně než ti, kteří energetické nápoje nepili nebo je pili jen výjimečně. Současně měli téměř dvojnásobné riziko, že budou spát méně než šest hodin. Častější konzumace souvisela také s delším usínáním, častějším probouzením během noci a výskytem nespavosti (Kaldenbach et al., 2024).

Obezita a metabolické dopady

Metabolická rizika energetických nápojů souvisejí především s vysokým obsahem cukru. Při pravidelné konzumaci zvyšují celkový energetický příjem a mohou přispívat k nárůstu tělesné hmotnosti, inzulinové rezistenci a nepříznivým změnám krevního tlaku či hladin krevních tuků. Přímá souvislost mezi samotnými energetickými nápoji a obezitou je méně jednoznačná než u slazených nápojů obecně, jejich vysoký obsah cukru však toto riziko zvyšuje.

Energetické nápoje mohou metabolické zdraví ovlivňovat také nepřímo prostřednictvím spánku. Nedostatek spánku narušuje regulaci příjmu potravy, zvyšuje chuť na kalorické potraviny a slazené nápoje a podporuje pozdní večerní stravování. Experimentální studie u dospělých ukazují, že při omezení spánku sice mírně roste energetický výdej, příjem energie však narůstá ještě více – v průměru přibližně o 250 až 385 kcal denně. Výsledkem může být pozitivní energetická bilance a postupný nárůst hmotnosti (Chaput et al., 2022).

Energetické nápoje tak mohou působit dvěma propojenými cestami: cukr přímo zvyšuje příjem energie, zatímco kofein může narušovat spánek a následně podporovat méně zdravé stravování. Ani varianty bez cukru proto neodstraňují všechna metabolická rizika, protože kofein v nich zůstává.

Bolesti hlavy a neurologické projevy

V reprezentativním souboru finských dospívajících ve věku 12–18 let byla každodenní konzumace energetických nápojů spojena s častějším výskytem bolestí hlavy, poruch spánku, podrážděnosti a únavy. Mladí lidé, kteří je pili několikrát denně, měli 4,5krát vyšší pravděpodobnost bolestí hlavy, 3,5krát vyšší pravděpodobnost problémů se spánkem a 3,4krát vyšší pravděpodobnost poruch spánku (Huhtinen et al., 2013). Nadměrné užívání kofeinu je spojeno s častějším výskytem primárních bolestí hlavy. Kofein je rovněž považován za rizikový faktor přechodu některých bolestí hlavy do chronické formy (Jovel & Mejía, 2017). V souvislosti s energetickými nápoji je to obzvlášť znepokojivé, protože jedna plechovka může obsahovat vysoce koncentrovanou dávku kofeinu.

Rizikové chování

Islandská studie zjistila, že dospívající, kteří pravidelně konzumují nápoje s kofeinem, častěji uvádějí násilné chování nebo poruchy chování (Kristjansson et al., 2013). Zvlášť rizikové je kombinování energetických nápojů s alkoholem – u mladých lidí, kteří obojí kombinovali, byla míra rizikového chování (užívání drog, rizikové sexuální chování, řízení pod vlivem) vyšší než u těch, kteří pili alkohol bez energetických nápojů. Stimulační účinek kofeinu může oddálit únavu, prodloužit dobu pití a zvýšit chuť na další alkoholický nápoj, a tím přispět k vyšší spotřebě alkoholu (Bonar et al., 2015).

Kontext

Otravy dětí po vypití většího množství energetických nápojů potvrzuje i praxe. České Toxikologické informační středisko řešilo v posledních letech opakovaně případy intoxikace u dětí a dospívajících, kdy mezi příznaky patřily tachykardie, hypertenze, palpitace, třes, nevolnost a bolesti břicha, v části případů v kombinaci s alkoholem nebo léky (Boženský, 2024).

Čím častější je konzumace energetických nápojů, tím častěji děti trpí somatickými i psychickými obtížemi. Pravidelní konzumenti vykazují nižší životní spokojenost a vyšší riziko depresivních stavů, méně často snídají a častěji sáhnou po sladkostech i slazených nápojích. Konzumace úzce souvisí s užíváním návykových látek – tradičních i nových, jako jsou nikotinové sáčky nebo kratom – a alarmující jsou i vazby na agresivitu, šikanu a fyzické násilí. Vyšší spotřeba energetických nápojů byla zaznamenána u lidí s rizikovými vzorci používání sociálních sítí či hraní videoher (Zdravá generace, 2024; Marinoni et al., 2022).

Jak lze snížit spotřebu energetických nápojů u dětí

Dostupnost, cena, vliv okolí i marketing společně ovlivňují, zda děti po energetických nápojích sáhnou.

Interpretace

Státy mohou snižovat spotřebu energetických nápojů u dětí čtyřmi hlavními cestami: omezením jejich dostupnosti, ovlivněním ceny, posílením role rodiny a školy a regulací reklamy a marketingu. Není totiž důležité jen to, zda dítě učiní správnou volbu, ale také v jakém prostředí se rozhoduje, tedy zda jsou nápoje snadno dostupné, levné, běžně tolerované a intenzivně propagované. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že opatření fungují nejlépe v kombinaci. Věkové omezení bez důsledné kontroly a vymahatelnosti má jen omezený dopad, zatímco cenová opatření, omezení marketingu a jasná pravidla ve školách a rodinách mohou jeho účinek posílit. O tom, zda regulace skutečně sníží spotřebu a zdravotní rizika, proto rozhoduje především její konkrétní provedení.

Kontext

Mezinárodní přehled regulačních opatření ukazuje, že státy využívají kombinaci daňové politiky, věkových omezení, zákazů prodeje ve školách a pravidel pro marketing, označování a složení výrobků. Autoři zároveň upozorňují, že jednotlivá opatření mají vlastní mezery a jejich účinek závisí na kvalitě provedení, pravidelném vyhodnocování a spolupráci mezi státem, školami, prodejci a dalšími aktéry (Rostami et al., 2024).

1. Omezení fyzické dostupnosti nápoje

Nejviditelnějším opatřením je věková hranice. Litva od roku 2014 a Lotyšsko od roku 2016 zakazují prodej vymezených energetických nápojů osobám mladším 18 let. V roce 2024 obdobnou úpravu zavedly Polsko a Rumunsko a v roce 2025 přijaly zákaz prodeje nezletilým také Maďarsko a Bulharsko. Polská úprava zahrnuje rovněž zákaz prodeje ve školách, dalších vzdělávacích zařízeních a automatech. Samotná věková hranice však nestačí: účinná regulace vyžaduje jasná pravidla ověřování věku, pokrytí internetového prodeje, vymezení odpovědnosti prodejců a kontrolu dodržování zákona (Rostami et al., 2024; Wierzejska et al., 2025).

Slabou stránkou věkových omezení bývá jejich vymahatelnost. V polské průřezové studii z roku 2025 uvedlo konzumaci energetických nápojů během předchozího měsíce 41,1 % dotázaných ve věku 12–17 let. Více než polovina respondentů (58,1 %) nepovažovala zákaz za překážku v dostupnosti a mezi těmi, kteří se během předchozího roku pokusili nakoupit v kamenném obchodě, bylo požádáno o doklad věku pouze 19,3 % z nich. Nejčastěji jim nápoj zprostředkovali starší kamarádi či jiní dospělí nebo prodejce věk vůbec nekontroloval (Wierzejska et al., 2025). Studie však nebyla reprezentativní pro celou polskou populaci a neměla data před zavedením zákazu, proto z ní nelze přesně určit, nakolik zákaz ovlivnil spotřebu.

Jiná studie mezi fyzicky aktivní polskou mládeží zaznamenala mezi lety 2022 a 2025 pokles podílu konzumentů ze 46,4 % na 19,1 %. Výsledek naznačuje možný účinek zákazu, vztahuje se ale na specifickou skupinu mladých lidí a sám o sobě neprokazuje, že celý pokles způsobila pouze legislativní změna (Granda et al., 2025).

2. Zdanění

Maďarsko zavedlo v roce 2011 daň na výrobky s vysokým obsahem cukru, soli, kofeinu nebo dalších vybraných látek. Mezi průzkumy provedenými v letech 2012 a 2014 klesl podíl respondentů uvádějících konzumaci energetických nápojů z 22 % na 16 %. Hodnocení zaznamenalo také reformulace výrobků, ty se však týkaly širšího souboru zdaněných potravin a nápojů. Výsledky proto nelze interpretovat jako samostatný experiment zaměřený pouze na energetické nápoje (WHO, 2016). Od ledna 2025 platí daň ze slazených nealkoholických nápojů také na Slovensku (251/2024 Z. z.).

Ani vysoká daň ale automaticky nezaručuje pokles spotřeby v každé skupině. Saúdská Arábie zavedla v roce 2017 na energetické nápoje 100% spotřební daň. V opakované průřezové studii mezi školáky ve věku 12–14 let klesl podíl konzumentů ze 46,1 % před zavedením daně na 38,4 % po jejím zavedení, rozdíl však nebyl statisticky významný. Studie byla regionální, pracovala s odlišnými vzorky respondentů a neumožňuje spolehlivě oddělit účinek daně od dalších vlivů (Al-Jawaldeh et al., 2024). Jde pouze o jednu studii, výsledek však naznačuje, že dopad daně závisí na jejím nastavení, dostupnosti alternativ a dalších souběžných opatřeních.

3. Omezení marketingu

Energetické nápoje jsou intenzivně propagovány také v digitálním prostředí. Kanadská studie identifikovala na sociálních sítích marketingové techniky i příspěvky vytvářené samotnými značkami a uživateli, které mohou oslovovat děti a dospívající (Ayoub et al., 2023).

Regulace zaměřená pouze na televizi a tradiční reklamu proto nezachytí propagaci na sociálních sítích, spolupráci s influencery ani další formy digitálního marketingu. Přehled dosavadních politik uvádí, že zákazy reklamy mohou spotřebu snižovat, důkazů je ale zatím málo a problémem bývá nízké dodržování pravidel ze strany firem. Odborníci proto doporučují jasně vymezit, na jaké kanály, formáty a věkové skupiny se omezení vztahuje (Rostami et al., 2024).

4. Podpora rodin, škol a zdravé normy

Konzumace energetických nápojů souvisí také se sociálním prostředím. Systematický přehled studií zjistil častější konzumaci u dospívajících s nižší rodičovskou kontrolou a nepříznivým vrstevnickým vlivem (Marinoni et al., 2022).

Školní pravidla mohou snížit dostupnost nápojů přímo ve škole, sama však celkovou spotřebu vyřešit nemusí. Zahraniční zkušenosti ukazují, že děti mohou nápoje nakupovat v okolních obchodech nebo je získávat od spolužáků. Školní opatření proto dávají největší smysl jako součást širšího balíčku, který zahrnuje také pravidla pro maloobchod, marketing a věkovou kontrolu.

Komplexní balíček může zahrnovat také maximální povolený obsah kofeinu a pravidla pro další stimulační látky. Přehledová studie upozorňuje, že samotné varování na obalu má omezený vliv a že účinnost všech opatření závisí na jasných povinnostech, průběžném monitorování a sankcích za jejich porušování (Rostami et al., 2024).

Závěr

Energetické nápoje představují pro děti a dospívající významné zdravotní riziko, především kvůli vysokému obsahu kofeinu a cukru. Jejich pravidelná konzumace je spojena s vyšším výskytem kardiovaskulárních obtíží, poruch spánku, bolestí hlavy, úzkosti i rizikového chování. Vzhledem k tomu, že jejich spotřeba mezi dospívajícími roste a v Česku je alespoň jednou týdně konzumuje téměř každý pátý školák, představují významnou výzvu pro veřejné zdraví. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že samotné věkové omezení prodeje zpravidla nestačí. Největšího efektu lze dosáhnout kombinací opatření, která zahrnují omezení dostupnosti a marketingu energetických nápojů, cenová opatření i podporu zdravějších návyků ze strany rodin, škol a celé společnosti.

Metodologie a reference