Open main menu

terminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Správné značení obalů potravin je klíčové

Orientace spotřebitele a jeho informovanost o potravinách jsou klíčovými prvky moderního stravování. Značení potravin nabízí důležité informace, jako je původ, složení, živiny a alergeny. V Česku získává značení potravin stále větší pozornost, protože spotřebitelé chtějí být obeznámeni s výživovými údaji a hledají kvalitnější a etičtější možnosti ve svém stravování. V tomto kontextu zůstává značení potravin klíčovým prvkem, který usnadňuje výběr a podporuje zdravější stravovací návyky.

Jak ovlivňuje značení potravin výživové chování spotřebitele?

Uvádění výživových a zdravotních informací na obalech potravin významně ovlivnilo konzumaci některých vybraných potravin.

Interpretace

• Zjištění pocházejí z odborného článku publikovaného v roce 2020 v odborném časopise American Journal of Preventive Medicine. Tým výzkumníků z několika odborných pracovišť napříč Spojenými státy zpracoval metaanalýzu shrnující výsledky 60 odborných studií z celého světa.
• Výzkumníci se zaměřili na to, jak značení potravin ovlivňuje individuální výběr potravin a stravování jedinců.
• Na základě provedené analýzy zjistili, že uvádění výživových a zdravotních informací na obalech potravin významně ovlivnilo konzumaci některých vybraných potravin vyobrazených v infografice výše.
• Přesněji značení potravin vedlo k individuálnímu snížení příjmu tuků, alkoholu a snížení energetického příjmu, a naopak ke zvýšení příjmu ovoce a zeleniny a rovněž i konzumace celozrnných potravin.
• Na úrovni výrobce pak značení potravin vedlo ke zlepšení nutričních hodnot výrobků ve smyslu výrazného snížení obsahu transmastných kyselin a sodíku v produktech.

Kontext

• Značení potravin není jen výčtem složek obsažených ve výrobku. Je to komplexní soubor informací, který nám umožňuje lépe porozumět tomu, co konkrétní výrobek obsahuje, a rozhodnout se, zda je pro naše individuální potřeby vhodný.
• Důkladné studování etiket pomáhá identifikovat příliš slané, sladké nebo tukové potraviny, což může vést k úpravě jídelníčku směrem k vyváženější a zdravější stravě.
• Značení potravin podle přesných pravidel má také za úkol chránit veřejnost před možnými podvody či klamáním.

Náležitosti etiket potravin a jak se v nich zorientovat

Interpretace:

Obaly potravin jsou důležitým komunikačním nástrojem, poskytují klíčové informace o výrobku. Nesmějí uvádět spotřebitele v omyl, musejí být čitelné, jasné a srozumitelné. Potravinové obaly podléhají zákonům a vyhláškám, dle kterých se musejí řídit.

1/ Název a adresa výrobce, dovozce, prodejce
Na obale musí být jasně uvedena odpovědná firma.

2/ Obchodní značka
Jedná se pouze o komerční označení produktu, které nevypovídá o složení produktu. Cílem je zapamatovatelnost a přitažlivost pro zákazníka, např. „Tvarohová svačinka“, „Gumový medvídci“.

3/ Zákonný název

Přesný název potraviny stanovený legislativou. Slouží k tomu, abychom dokázali jednoznačně určit, co nakupujeme, a odlišit produkt od ostatních. Např. jde o termíny jako „mléko“ nebo „hořká čokoláda“. Zákonný název většinou bývá uveden na zadní straně obalu před složením.

4/ Čisté množství
Množství se vyjadřuje v litrech, centilitrech, mililitrech, kilogramech nebo gramech – dle vhodnosti. Čistá hmotnost se týká samotné váhy potraviny bez obalu a jiných složek, které by zvyšovaly celkovou hmotnost výrobku. Případně je uveden počet kusů v balení a hmotnost jednotlivých kusů. U pevných potravin v nálevu se jako čistá hmotnost uvádí hmotnost této potraviny po odkapání. Přítomnost symbolu „e“ na obalu potraviny nám poskytuje jistotu, že množství uvedené na etiketě je přesné a odpovídá standardům Evropské unie.

5/ Seznam složek (složení)
Složení složek v seznamu je řazeno sestupně dle množství obsaženého v okamžiku výroby potraviny. Na prvním místě je nejvíce obsažená složka. Uvádějí se hlavní suroviny, ale i přídatné látky (aditiva), aromata a další látky. Nutné je sledovat i délku seznamu, který vypovídá o průmyslovém zpracování potraviny.
Procentuální údaj hlavních složek musí být uveden tehdy, pokud je složka obsažena v názvu potraviny, vyobrazena/zdůrazněna na etiketě nebo je důležitá pro charakterizaci potraviny, a najdeme ho v názvu produktu (např. 33 % smetana) či je obsažen v závorkách v seznamu složek na zadní straně obalu. Podíl odpovídá množství složky/složek v okamžiku výroby potraviny. Avšak u výrobků, kde dochází během procesu výroby ke ztrátě vlhkosti, je uváděn procentuální podíl odpovídající množství složek v hotovém výrobku.

Složky s označením „E“
Přídatné látky se označují písmenem „E“ a následujícími třemi číslicemi, které jsou rozděleny do tříd dle vlastností. Tyto látky se přidávají do potraviny s cílem zvýšit její kvalitu – zlepšit barvu, vůni, prodloužit trvanlivost apod. Jsou jimi například barviva, sladidla, konzervanty, antioxidanty atd.

Mnohdy jsou chápány jako něco špatného a „chemického“, ale i naprosto přírodní látky mají své písmeno „E“ . Všechna „éčka“ nacházející se na obalu prošla rozsáhlými testy a byla schváleno Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Jsou bezpečná pro člověka a není nutné se jich bát. Příkladem je kurkumin (E100), který je přirozeně obsažený v kurkumě a používá se jako barvivo, či kyselina askorbová, jinak nazývaná vitamin C (E300), jež hraje v potravině roli antioxidantu, nebo také kyslík (E948), který slouží jako balicí plyn. Proto i běžné jablko obsahuje přirozeně látky, jež mají své vlastní označení E kódem. Ovšem je nutné nepřekračovat ADI (Acceptable Daily Intake – přijatelný denní příjem), který udává množství aditiva v mg na kg tělesné hmotnosti, jež lze konzumovat denně během života bez zřetelného zdravotního rizika. Jednorázové překročení ADI nemusí představovat zdravotní problémy, ale dlouhodobé či časté překračování těchto dávek už zdravotní riziko může nést, zejména u dětí. Bohužel některá „E” mohou nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí či mohou být teratogenní pro těhotné ženy. Lze tedy konstatovat, že každé „E“ není špatné, ale jsou i taková, kterých bychom se měli vyvarovat. Zároveň platí, že čím více přidaných „E“ v potravině, tím víc musíme zpozornět, protože je potravina zřejmě z nekvalitních surovin či významně průmyslově zpracovaná. Pravidelná konzumace průmyslově zpracovaných potravin a ve velkém množství může mít nepříznivý vliv na zdraví.

Cílem by mělo být kupovat co nejméně průmyslově zpracované potraviny – názornou ukázkou je obrázek, který porovnává složení dvou variant ovocné zmrzliny.

Doma připravená ovocná zmrzlina

• mražené ovoce, tvaroh, mléko, cukr

Kupovaná ovocná zmrzlina

• obnovené odtučněné mléko, voda, cukr, pomerančová šťáva z koncentrátu (11 %), hrušková šťáva z koncentrátu (9 %), glukózový sirup, kokosový olej, fruktózový sirup, sušená syrovátka, regulátor kyselosti (kyselina citrónová), kakao se sníženým obsahem tuku, stabilizátory (karubin, karagenan), aromata, barviva (paprikový extrakt, chlorofyly a chlorofyliny, kurkumin), emulgátory (mono- a diglyceridy mastných kyselin, amonné soli fosfatidových kyselin)

I zmrzlinu je možné připravit jako zdravou a vyváženou součást jídelníčku, nikoliv si pouze koupit obarvenou sladkou vodu s mnoha zbytečně přidanými látkami. Vlastní přípravou získáme nejen lepší složení, ale také delší pocit sytosti, protože zmrzlina bude obsahovat větší množství bílkovin a vlákniny a může se stát například plnohodnotnou svačinou.

6/ Alergeny
Ze zdravotních důvodů musejí být na potravinách v rámci „složení potraviny“ zvýrazněny, tak aby je bylo možné jednoznačně odlišit od ostatních složek (často kurzívou nebo tučným písmem). Celkem je 14 alergenů, mezi nimi jsou: obiloviny obsahující lepek, korýši, vejce, ryby, arašídy, sójové boby, mléko, skořepové plody (ořechy), celer, hořčice, sezamová semena, oxid siřičitý a siřičitany, vlčí bob a měkkýši. Na obalu se může vyskytnout i „stopa“ alergenu, což může nastat při kontaminaci produktu – výrobce preventivně produkt takto označí.

7/ Země nebo místo původu
Povinné označení pouze ve vybraných případech. Například v případech používání chráněných zeměpisných označení původu a zaručeně tradičních specialit, nezpracovaného ovoce, zeleniny a brambor, olivového oleje či vajec. Dále v případě původu masa, kde se uvádí země chovu a země porážky.

8/ Zvláštní podmínky uchování
Jsou uvedeny, pokud je to z povahy dané potraviny nutné, aby se zabezpečilo správné skladování či použití potraviny po otevření obalu. Dané informace napomáhají zachování optimálního stavu a bezpečnosti potraviny. Příkladem mohou být tato tvrzení:

• Skladujte v suchu.
• Chraňte před mrazem a přímým slunečním světlem.
• Po otevření skladujte v chladu.
• Po otevření spotřebujte do 3 dnů.

9/ Datum použitelnosti/datum minimální trvanlivosti
Datum použitelnosti je často označované jako „spotřebujte do“. Tento údaj nalezneme u potravin, které snadno podléhají mikrobiologické zkáze (rychle se kazí), jako jsou mléčné nebo masné výrobky. Po uplynutí tohoto data je potravina považována za zdravotně nebezpečnou, její konzumace se nedoporučuje a výrobky nesmějí být nadále prodávány ani jinak nabízeny.

Údaj datum minimální trvanlivosti je používán u trvanlivých potravin, jako jsou těstoviny, sušenky, nápoje nebo konzervy, a říká nám, do kdy je kvalita potraviny nejvyšší. Lze je ale bezpečně konzumovat i po uplynutí tohoto data. Pokud prodejce prodává potraviny po uplynutí data minimální trvanlivosti, je povinen toto datum uvést a oddělit tyto potraviny od ostatních.

10/ Výživový údaj
Také tabulka nutričních hodnot poskytuje informace o výživové hodnotě produktu. Povinně jsou uvedeny energetické hodnoty v KJ (kilojouly) a kcal (kilokalorie) na 100 gramů nebo 100 mililitrů potraviny, přičemž 1 kcal = 4,2kJ. Dále k povinným patří informace o množství tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli. Dobrovolné je uvádění mononenasycených mastných kyselin, polynenasycených mastných kyselin, polyalkoholů, škrobu, vlákniny, vitamínů nebo minerálních látek. K tabulce bývá připojena referenční hodnota příjmu energie pro průměrného dospělého člověka, která představuje 2 000 kcal (8 400 kJ).

11/ Výživová/zdravotní tvrzení
Tvrzení na obalu potraviny je informace, která vysvětluje nebo propaguje prospěšnou výživovou hodnotu, vlastnosti nebo účinky této potraviny na lidský organismus. Je schválen soubor definovaných tvrzení, která informují spotřebitele o snížení/zvýšení obsahu energie, živin a jiných látek v potravině. Příkladem je „zdroj vlákniny“ nebo „bez přidaného cukru“. Zdravotní tvrzení musejí být založena na vědeckých důkazech, například „vápník je nezbytný pro normální růst a vývoj kostí“.

Bohužel se na obalech potravin vyskytují i nepodložená a nekontrolovaná tvrzení, jako třeba Pro děti, Wellness, Fitness, Vegan apod. Tato tvrzení však nejsou založena na kritériích, která by určovala, jaká složení nebo nutriční hodnoty by měly mít takto označené potraviny. Proto je nutné zaměřit se na složení a obsah živin v dané potravině.

12/ Značka kvality
Jsou symboly či označení, která jsou potravinám udělována a která potvrzují určitou kvalitu, bezpečnost nebo splnění předem stanovených standardů dané potraviny. Pokud výrobce či producent získá ocenění kvality, je povinen tato loga umístit na obal.

V České republice se můžeme setkat s několika takovými značkami:

„KLASA“ – Jde o prestižní ocenění udělované výrobkům s vysokou kvalitou. Jejím cílem je nabízet spotřebitelům výjimečné potraviny, které mají jedinečné charakteristiky ve srovnání s běžnými výrobky na trhu. Značku „KLASA“ uděluje ministr zemědělství na dobu tří let.

„REGIONÁLNÍ POTRAVINA“ – Značka „Regionální pokrm“ symbolizuje jedinečnost a excelenci produkce v každém regionu. Tyto potraviny jsou vyrobeny z místních surovin a mají pevné kořeny ve svém regionu – buď prostřednictvím tradičních výrobních postupů, nebo unikátních regionálních receptur.

„ČESKÁ POTRAVINA“ – Označení „Česká potravina“ znamená, že daná potravina byla vyrobena v České republice. Toto označení slouží k podpoře místního potravinářského průmyslu a zemědělství. Když na potravině uvidíte označení „Česká potravina“, můžete si být jisti, že podporujete domácí výrobu, a zároveň máte jistotu původu a kvality potraviny.

Chráněné označení – Značky udělované Evropskou unií:

„CHRÁNĚNÉ OZNAČENÍM PŮVODU (CHOP)“ – Jde o výjimečné zemědělské produkty a potraviny z konkrétního regionu. Jejich kvalitu a vlastnosti ovlivňuje unikátní geografické prostředí. Uděluje se výrobkům, které jsou získány a zpracovány na omezeném území. Potravina musí mít zároveň vlastnosti specifické pro tuto oblast (například Český kmín).

„CHRÁNĚNÉ ZEMĚPISNÉ OZNAČENÍ (CHZO)“ – Tento typ označení je udělován potravinám, které mají specifické vlastnosti nebo kvalitu přímo spojenou s daným zeměpisným původem. Je důležité, že alespoň jedna fáze výroby (výroba, zpracování nebo příprava) se odehrává právě v daném omezeném území. Příkladem jsou Olomoucké syrečky či Pardubický perník.

„ZARUČENÉ TRADIČNÍ SPECIALITY (ZTS)“ – Potraviny a zemědělské produkty vyráběné tradičními metodami po dobu více než 30 let, při jejichž výrobě se používají tradiční suroviny. Nejsou vázány na konkrétní oblast. Mohou být vyráběny kdekoliv, ovšem za splnění technologických podmínek. Například stejný výrobek může být vyráběn v různých krajích nebo dokonce v jiných zemích Evropské unie, jako je tomu třeba v případě Pražské šunky.

Označení biopotravin:

„BIOZEBRA“ se používá u potravin vyrobených v Česku

„BIOLIST“ se využívá u produktů vyrobených v Evropské unii

Potravina označena logem nebo nápisem „bio“ či „eko“ není rovnou zdravější a nemá lepší nutriční hodnoty než běžná potravina. Toto označení znamená, že potravina je produktem ekologického zemědělství a byla vyprodukována za přísných a kontrolovaných podmínek, což je označeno i kódem kontrolní organizace, například „CZ-BIO-xxx“. Pro získání tohoto označení musí výrobce navíc oproti běžným potravinám splnit následující podmínky:

• Je zakázáno používat syntetická hnojiva, pesticidy apod.
• Dbá se na pohodu chovaných zvířat – musejí mít dostatečný životní prostor, zázemí pro odpočinek, dostatek kvalitního krmiva apod.
• Používání antibiotik je omezeno na případy, kdy je to nezbytné pro zdraví zvířete.
• Nejméně 95 % zemědělských surovin musí pocházet z ekologické produkce.
• Při zpracování jsou zakázané některé postupy, například bělení, uzení, hydrogenace atd.
• Jsou stanoveny povolené přídatné a pomocné látky.

12/ Nutri-Score
Na obalech potravin se stále častěji objevuje značení připomínající semafor. Jedná se o logo s kódy s písmeny (A–E) a pěti barevnou škálou, které je založeno na vědecké metodě stanovení výživové hodnoty výrobku. Písmeno A a tmavě zelená barva představují nejlepší hodnocení, zatímco nejhorší výsledek v sobě nese písmeno E a je vyznačený červenou barvou. Nutri-Score, které se používá v některých evropských zemích (Francii, Itálii, Nizozemsku, Belgii atd.), pomáhá lidem se jednoduše a názorně orientovat ve výběru potravin. Zároveň probíhá diskuze o zavedení značení ve všech zemích Evropské unie.

Další informace o Nutri-Score včetně metodiky hodnocení.

14/ Obsah alkoholu
Uvádí se u nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 % objemových.