Open main menu

Jak číst infografiky DoZterminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

NUTRI-SCORE

Shrnutí

Nástroje jako Nutri-Score, nebo opatření, jako je zdanění slazených nápojů, pomáhají utvářet zdravější prostředí. Umožňují spotřebitelům činit informovanější rozhodnutí a tvoří prostředí, které podporuje zdravější volby. Taková opatření přispívají ke zlepšení stravovacích návyků a prevenci civilizačních onemocnění. Na přehledných grafikách ukazujeme, jak tyto přístupy fungují a proč jsou důležité pro veřejné zdraví.

Cíl a motivace: Grafiky se zaměřují na dvě klíčová opatření pro zlepšení veřejného zdraví: systém značení potravin Nutri-Score a zdanění slazených nápojů. Cílem je zvýšit povědomí o jejich významu, účinnosti a přínosech v kontextu prevence civilizačních onemocnění, jako je např. obezita a diabetes 2. typu.

Metodika a zdroje: Hlavními podklady jsou vědecké studie a mezinárodní zkušenosti z implementace těchto nástrojů v zahraničí, včetně analýz provedených WHO a dalších odborných organizací. Dokument shrnuje výsledky týkající se vlivu na spotřebitelské chování, reformulace produktů a zdravotní i ekonomické dopady.

Hlavní zjištění

1. Nutri-Score: Tento hodnotící systém umožňuje spotřebitelům rychle porovnat nutriční kvalitu potravin v rámci stejné kategorie a podporuje zdravější výběr. Bylo prokázáno, že zlepšuje stravovací návyky a zvyšuje povědomí o složení potravin. Významně také motivuje výrobce ke snižování obsahu nezdravých složek.
2. Zdanění slazených nápojů: Vyšší cena slazených nápojů vede ke snížení jejich spotřeby, motivuje výrobce k reformulaci a přispívá ke snižování příjmu cukru. Navzdory obavám z ekonomických dopadů nezpůsobuje zdanění negativní vliv na zaměstnanost ani příjmy výrobců.

Nutri-Score jako nástroj pro informovanou volbu spotřebitelů

Co je Nutri-Score a proč je důležité pro veřejné zdraví?

Interpretace:

Nutri-Score je systém, který zjednodušuje hodnocení nutriční kvality potravin a napomáhá rychlému rozhodování během nákupu pomocí barevného kódu s písmeny A až E, kde A (zelená) označuje výživově nejvhodnější a E (červená) naopak nejméně vhodné potraviny. Výsledek, tzv. Raynerovo skóre, je založen na vzorci, který porovnává obsah složek, jež je vhodné ve stravě omezit (např. cukry, nasycené tuky, sůl) a zdraví prospěšných složek (např. vláknina, bílkoviny, zelenina, ovoce). Tento systém pomáhá spotřebitelům snadno a rychle se rozhodovat při nákupu potravin, protože umožňuje okamžité porovnání produktů v rámci jedné potravinové skupiny,⁠⁠⁠⁠⁠⁠ například různé typy sýrů, jogurtů, nápojů či olejů. Nutri-Score neslouží pro srovnávání potravin napříč kategoriemi, například slazené nápoje a másla nelze hodnotit stejným měřítkem. Klíčovou vlastností Nutri-Score je, že umožňuje porovnávat pouze produkty v rámci stejné kategorie. Například mezi jogurty Nutri-Score ukáže, který má nižší obsah přidaného cukru a méně nasycených tuků, což usnadňuje výběr vhodnější varianty. Pokud by však někdo chtěl srovnávat jogurt s tučným sýrem, tak by tento přístup byl nesprávný, protože se jedná o různé kategorie s odlišnými nutričními profily. Takové zkreslení může být někdy použito jako argument proti Nutri-Score, proto je zásadní tuto vlastnost systému jasně vysvětlit. Systém Nutri-Score vznikl jako algoritmus vyvinutý ve Velké Británii. Původně byl určený pro regulaci reklamy. Francie tento algoritmus převzala, adaptovala ho a v roce 2017 z něj vytvořila grafické značení. Tento systém je podporován Mezinárodní agenturou pro výzkum rakovin Světové zdravotnické organizace (IARC WHO), European Public Health Association (EUPHA) a dalšími odbornými organizacemi pro jeho prokázanou efektivitu v oblasti srozumitelnosti a vlivu na spotřebitelské chování.

Kontext:

Cílem systému značení potravin na přední straně obalu není informovat o původu potravin (např. Bio potraviny či Regionální potraviny), ale zpřehlednit nutriční hodnoty uvedené na zadní straně obalu a převést je do srozumitelnější a na první pohled viditelné podoby. Může mít různé formy, jako jsou jednoduché grafické symboly (např. Vím, co jím), semaforové značení (Nutri-Score, Health Star Rating), varovné ikony (Keyhole logo) nebo prostý přehled číselných hodnot.

V rámci řady srovnávacích studií se ukazuje, že Nutri-Score je jedním z nejefektivnějších systémů značení potravin, protože je přehlednější, srozumitelný a prokazatelně ovlivňuje stravovací návyky spotřebitelů ve prospěch zdravějších variant. Egnell, M. a kol., 2018, Nutri-Score, Goiana da Silva, F. a kol., 2021, Egnell, M. a kol., 2019, Ares, G. a kol., 2018. Například výzkum provedený mezi francouzskými adolescenty ukázal, že téměř všichni dospívající (97 %) měli povědomí o Nutri-Score a více než polovina (54 %) uvedla, že toto označení již ovlivnilo jejich výběr potravin. Důležitým faktorem, který ovlivnil výběr potravin, bylo použití Nutri-Score rodiči. To naznačuje, že efektivní propagační kampaně by měly cílit nejen na samotné spotřebitele, ale i na jejich rodiče. Pauline Ducrot a kol., 2022

Systém Nutri-Score začal nedávno zahrnovat i obsah náhradních sladidel, a to v souladu s doporučením omezit jejich používání. V současné době probíhá diskuse o další aktualizaci, díky které by měly být zohledňovány i informace o úrovni průmyslového zpracování potravin. Vysoce průmyslově zpracované produkty by měly být nově označeny černým rámečkem s nápisem Vysoce průmyslově zpracováno. Tímto způsobem Nutri-Score spojí nutriční obsah s mírou zpracování, což podpoří přechod na stravu založenou na minimálně zpracovaných potravinách a sníží příjem složek přispívajících k chronickým onemocněním, Srour,B. a kol.,2023, Merz, B. a kol.,2024.

Systém Nutri-Score je podporován na dobrovolné bázi v 7 zemích EU, kde je jeho použití doporučeno vládami. To vedlo k širokému přijetí mezi výrobci potravin a maloobchodníky v Belgii, Francii, Německu, Španělsku, Nizozemsku, Švýcarsku a Lucembursku. V Česku získal Nutri-Score pozitivní ohlasy od odborných institucí jako např. Státní zdravotní ústav a Česká obezitologická společnost, avšak jeho používání zatím není oficiálně podporováno státem. A to navzdory tomu, že je snadno srozumitelný pro široké spektrum spotřebitelů včetně dětí, adolescentů a méně vzdělaných skupin, díky čemuž je efektivním nástrojem pro zlepšení stravování a prevenci obezity a nemocí, SPF, 2022, Nutri-Score.

Zdanění slazených nápojů

Jak funguje zdanění a jaké má efekty na spotřebu, zdraví a ekonomiku?

Interpretace:

Infografika se zabývá přínosy a mechanismy daně ze slazených nápojů, která je zavedena s cílem omezit nadměrnou spotřebu cukru a podpořit zdraví populace. Vyšší cena slazených nápojů vede nejen ke snížení jejich spotřeby, ale také motivuje výrobce k reformulaci produktů. Výrobci, aby si udrželi konkurenceschopnost na trhu, často snižují množství cukru v produktech, případně nahrazují část cukru umělými sladidly nebo jinými alternativami, čímž se celkový obsah volného cukru v nápojích výrazně snižuje. Spotřebitelé tak mají k dispozici méně sladké produkty, což přispívá k nižší konzumaci cukru. Nižší příjem cukru následně pomáhá snižovat riziko zubních kazů, obezity a dalších chronických onemocnění.

Přestože máme jen omezené důkazy o dlouhodobých zdravotních dopadech zdanění na výskyt obezity, dostupná data jasně potvrzují, že daň na slazené nápoje vede ke snížení jejich konzumace, potažmo i snížení celkového příjmu cukru. A jelikož je nadměrná konzumace cukru významným rizikovým faktorem pro rozvoj obezity a dalších chronických onemocnění, lze očekávat, že snížení jeho příjmu se dlouhodobě projeví ve zdravotních benefitech. Tyto závěry podporuje i WHO, která doporučuje zavedení daně na slazené nápoje jako efektivní nástroj prevence obezity a chronických nemocí. V současnosti má určitou formu zdanění zavedeno ve více než 50 zemích světa, včetně 13 zemí EU (např. Norsko, Spojené království, Irsko, Polsko nebo Maďarsko) a nově také Slovensko.

Kontext:

Daň na slazené nápoje je stále častěji vnímána i ze strany WHO jako efektivní preventivní opatření k redukci spotřeby cukru. Ačkoli kritici varují před negativními ekonomickými dopady, zvýšením přeshraničních nákupů a potenciálním zvýšením finanční zátěže nízkopříjmových skupin. Výzkumy z USA a Mexika neprokázaly žádný efekt na změnu počtu pracovních míst nebo míru nezaměstnanosti. Podobně výsledky z Velké Británie nepoukazují na významný dopad na tržní výnosy a obrat výrobců nealkoholických nápojů. Spotřebitelé místo dražších slazených nápojů často volí méně zdaněné nebo nezdaněné alternativy, což vede k substitučnímu efektu, STOP, 2020, WHO, 2024, PAQ Research. Šíření kritiky o negativním dopadu zdanění cukru na ekonomiku je jedna z dobře dokumentovaných dezinformačních strategií průmyslu, STOP, 2020.

Dánsko je příkladem, kde tlak průmyslu v diskuzi o zavedení daně na slazené nápoje vedl ke zrušení již existující daně na nasycené tuky a ukončení diskuze o slazených nápojích, přestože analýzy později ukázaly možné zdravotní přínosy, Stafford, N, Vallgårda, S., a kol., Smed, S., a kol..

Kritika zdanění slazených nápojů zmiňuje jeho potenciální regresivitu, protože nízkopříjmové domácnosti vydávají větší část svého příjmu na tyto produkty. Zároveň však tyto skupiny konzumují slazené nápoje nejvíce, a to je činí zranitelnějšími vůči jejich negativním dopadům, jako jsou obezita, cukrovka nebo zubní kazy. Zároveň vede k vyšším nákladům na zdravotní péči a výpadkům příjmů. Potenciální regresivitu lze navíc kompenzovat reinvesticí výnosů z daně, například snížením cen zdravých potravin, vyšší progrese zdanění práce nebo nižší sazby DPH na základní spotřebu (potraviny, energie) jak doporučuje PAQ Research PAQ Research. Zdanění tedy nejen chrání veřejné zdraví, ale také přispívá k redukci zdravotních a ekonomických nerovností.

Přehled nejčastějších mýtů o zdanění cukru ve slazených nápojích

1. Konzumace cukru je osobní volba a vláda by do toho neměla zasahovat.
Nadměrná konzumace cukru přináší zdravotní a sociální náklady, které zatěžují celou společnost. Náklady spojené s nemocemi spojenými s vysokým příjmem cukru, jako je např. obezita a diabetes 2. typu, stojí veřejné zdravotnictví miliardy korun ročně. Světová federace pro obezitu odhaduje, že náklady spojené s obezitou a nadváhou přesahují 12 000 Kč na každého obyvatele ČR a dále porostou. Konzumenti slazených nápojů navíc obvykle nekompenzují jejich vysoký energetický příjem snížením spotřeby jiných potravin, což situaci dále zhoršuje. Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje spotřební daň na slazené nápoje za jedno z nejefektivnějších opatření ke snížení spotřeby cukru. Stejně jako u tabáku a alkoholu je zdanění cukru legitimním nástrojem ke snížení spotřeby a zátěže nemocí, které negativně ovlivňují celou populaci, OEH, 2021, PAQ Research, 2023.

2. Obezita je příliš složitý problém, který vyžaduje komplexní řešení
I když obezita má mnoho příčin, konzumace cukrem slazených nápojů je prokazatelně jedním z hlavních faktorů přispívajících k nárůstu hmotnosti a riziku rozvoje chronických onemocnění, jako je cukrovka 2.typu nebo kardiovaskulární choroby. Daň na slazené nápoje je efektivní součástí širší strategie, která pomáhá snížit spotřebu cukru a zmírnit zátěž nemocí, a nelze ji ignorovat s argumentem, že komplexní problémy vyžadují pouze komplexní řešení, OEH, 2021, PAQ Research.

3. Nejasná evidence ohledně účinnosti daně na slazené nápoje a jejích přínosů.
Zdanění slazených nápojů prokazatelně snižuje spotřebu cukru a zlepšuje zdraví populace. V Mexiku klesla spotřeba těchto nápojů o 15 % během prvního roku, zatímco ve Velké Británii reformulace produktů vedla k poklesu přidaného cukru ve slazených nápojích o 36 %. Tento přístup navíc podporuje výrobce v inovaci a změně složení nápojů směrem k méně sladkým alternativám. Jedna plechovka slazeného nápoje obsahuje průměrně 40 g cukru (cca 10 lžiček), což zvyšuje riziko rozvoje obezity, cukrovky 2. typu. Studie potvrzují, že daň na slazené nápoje je nejefektivnější zdokumentovanou intervencí ke snížení spotřeby cukru a příjmu prázdných kalorií. Přesto však kritici upozorňují, že podobně jako u daně z tabáku může nevhodně nastavená politika prohloubit nerovnosti a stigma, což zdůrazňuje potřebu komplexního přístupu k ekonomické i zdravotní reformě Luke Allen, 2015, PAQ Research. OEH, 2021, Riediger,Bombak, 2018.

4. Daň na slazené nápoje nespravedlivě zasahuje chudé.
Ačkoli daň na slazené nápoje může být vnímána jako regresivní, ve skutečnosti má největší pozitivní dopad na nízkopříjmové domácnosti. Vzhledem k vyšší pravděpodobnosti nezdravé stravy, lze očekávat vyšší zatížení nemoci, což může vést např. k vyšším nákladům v spojených s léčbou (doplatky léků, pomůcek, stomatologická péče atd.),dnů pracovní neschopnosti. Lidé s nižšími příjmy jsou citlivější na změny cen a díky dani častěji přecházejí na levnější a zdravější alternativy, jako je voda či jiné alternativy. Výzkumy z Mexika, Chile a Ekvádoru ukazují, že nižší socioekonomické skupiny snižují spotřebu slazených nápojů více než bohatší domácnosti, což potenciálně vede k zlepšení zdraví, zejména v prevenci obezity a diabetu 2. typu. Modelová studie PAQ research ukázala, že zatímco nejbohatší kvintil českých domácností utrácí 0,29 % svých příjmu za slazené nápoje, u nejchudší částí je to třikrát více, teda 0,83 %. Z těchto důvodů je vhodné propojení zavedení spotřební daně ze slazených nápojů s vyšší přímou podporou nízkopříjmových domácností, jako například vyšší progrese zdanění práce (převedení slevy na dani na platby sociálního a zdravotního pojištění), vyšší příspěvky na děti či nižší sazby DPH pro základní spotřebu (potraviny, energie atd.). Důležité je, aby případná kompenzace pokryla všechny typy nízkopříjmových domácností. V tomto kontextu daň neslouží pouze k regulaci spotřeby, ale také jako nástroj pro zlepšení zdraví znevýhodněných skupin. Celkově, správně nastavená daňová politika může vést k dlouhodobým zdravotním přínosům, a to i pro chudší domácnosti Luke Allen, 2015, PAQ Research. OEH, 2021, WHO, 2017.

5. Zdanění cukru poškodí ekonomiku
Zdanění cukru nemá negativní vliv na ekonomiku ani zaměstnanost. Po zavedení daně ze slazených nápojů v roce 2014 nedošlo v Mexiku během tří let k poklesu zaměstnanosti v nápojovém průmyslu ani ke zvýšení míry nezaměstnanosti. V Austrálii Grattan Institute odhaduje minimální dopad na průmysl, protože spotřebitelé přecházejí na jiné produktové řady, jako jsou balená voda nebo uměle slazené nápoje. V Británii mezi lety 2015–2020 klesla hmotnost celkového prodaného cukru ve slazených nápojích o 36 % díky reformulaci a snížení obsahu cukru v nápojích. Celkové prodeje nealkoholických nápojů však nadále rostly, což ukazuje na přizpůsobení výrobců změnou portfolia. Administrativní náklady spojené se zdaněním byly zanedbatelné a dosahovaly pouze 0,61 % výnosů daně v roce 2022/23. Zdanění slazených nápojů tedy přispívá k omezení spotřeby cukru a prevenci obezity, aniž by poškodilo ekonomiku nebo zaměstnanost Carlos M Guerrero-López a kol., 2017, PAQ Research. OEH, 2021, WHO, 2017.

Rozdíly mezi glykemickým indexem a zátěží a obsahem volného cukru ve slazených nápojích

Interpretace:

Poukazujeme na rozdíly v glykemickém indexu (GI) a glykemické zátěži (GL) na vzorku odlišných typů potravin. Glykemický index vypovídá o tom, jak rychle konkrétní potravina obsahující sacharidy ovlivní hodnotu našeho krevního cukru. Zatímco mnohé zpracované a vysoce průmyslově zpracované potraviny mají vysoký glykemický index, ovoce a zelenina obvykle zvyšují hladinu krevního cukru jen málo. Stojí za povšimnutí, že i když mají dvě potraviny stejný glykemický index, mohou vyvolat odlišnou inzulinovou odpověď, stejně jako potraviny se stejnou glykemickou zátěží. Potraviny s vysokým glykemickým indexem rychle zvyšují hladinu cukru a inzulinu v krvi, což vede k únavě, častějšímu pocitu hladu a při časté konzumaci zvyšuje riziko vzniku diabetu 2. typu. Jedním z hlavních rozdílů mezi potravinami obsahujícími přirozeně se vyskytující cukr a potravinami s přidaným cukrem je hodnota jejich glykemického indexu. Alarmujícím příkladem jsou cukrem slazené nápoje, které mohou výrazně přispívat k těmto negativním důsledkům.

Kontext:

Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za nápoje slazené cukrem všechny tekutiny obsahující volné cukry, ty představují zvlášť rizikovou kategorii pro zdraví kvůli specifickým fyziologickým a nutričním charakteristikám. Jedná se o nápoje, které jsou po celém světě nejen velmi oblíbené, ale jsou také předmětem medicínského zkoumání. V Česku se příležitostná konzumace těchto slazených nápojů za poslední desetiletí zdvojnásobila, v roce 2019 pilo každý den 11,4 % osob ve věku 15 let a více.

Přibývá důkazů, že cukry v tekuté formě méně zasytí než pevná strava. Vede to k tomu, že organismus po jejich konzumaci hůře reguluje příjem energie. Důsledkem může být vyšší celkový příjem kalorií, což zvyšuje riziko obezity, která je zároveň významným rizikovým faktorem pro chronická onemocnění, včetně kardiovaskulárních chorob, Pan, A. & Hu, F. B., 2011. Metaanalýza kohortových studií publikovaná v roce 2013 například zjistila, že každé zvýšení spotřeby slazených nápojů o jednu porci (zhruba 330 ml, jedna plechovka) denně je spojeno s přírůstkem hmotnosti o 0,12 kg za jeden rok u dospělých a zvýšením BMI o 0,05 kg/m2 za jeden rok u dětí. Postupem času se kumulují a přispívají ke vzniku obezity, která dále zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, Malik, V. S.,a kol., 2013.

Kromě toho jsou slazené nápoje hlavním zdrojem volných cukrů, které ve stravě často nahrazují potraviny bohaté na bílkoviny, vlákninu a minerály. Tím může docházet k nedostatku základních živin, což dále oslabuje výživovou hodnotu stravy. Slazené nápoje navíc obsahují kyseliny, jako je kyselina fosforečná nebo citronová, které spolu s cukry přispívají ke vzniku zubního kazu a erozi zubní skloviny. Tento efekt byl zaznamenán jak u dětí, tak u dospělých, Valenzuela, M. J., a kol., 2021.

Závěr

Opatření jako Nutri-Score a zdanění slazených nápojů prokazatelně přispívají ke zlepšení veřejného zdraví. Pro jejich efektivní implementaci je klíčová podpora ze strany vlád a široká osvěta zaměřená na spotřebitele i výrobce. Doporučuje se zahrnout tato opatření do národních strategií prevence nemocí a snižování zdravotních nerovností.