Open main menu

Jak číst infografiky DoZterminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Primární zdravotní péče

Shrnutí

Primární zdravotní péče je základním pilířem zdravotnického systému, který zajišťuje prevenci, diagnostiku i léčbu onemocnění. Je první linií kontaktu pacienta se zdravotníky a hraje klíčovou roli při zajištění včasné, dostupné a koordinované péče, která zabraňuje přetížení specializovaných ambulancí a nemocnicí. Její role přesahuje pouhé odlehčení specialistům, ale samostatně řeší většinu zdravotních obtíží populace. Děje se tak v rámci kontinuální a komplexní péče o pacienta, která zohledňuje i sociální faktory, komunitní kontext a zdravotní gramotnost. Současně se opírá o vědecké poznatky a přístupy.

Zajištění udržitelné a dostupné primární péče v Česku naráží na zásadní strukturální překážky. Více než polovina lékařů (54 %) a třetina nelékařského personálu (37 %) – především všeobecných a praktických sester – působících v primární péči je ve věku nad 55 let, zatímco mladých zdravotníků do systému přichází stále málo. Dominance žen mezi praktickými lékaři a studenty medicíny bude do budoucna vyžadovat změny v pracovních podmínkách. Současně je zřejmý pozitivní trend ve využívání preventivní péče, zejména u praktických lékařů, zatímco preventivní stomatologická péče zaznamenala ústup. Celý systém tak potřebuje cílenou podporu a modernizaci, protože bez systémových opatření dojde k prohloubení problémů s dostupností péče.

Hlavní zjištění

• Stárnoucí personál a nedostatečná obměna generací
  Téměř 40 % praktických lékařů pro dospělé je starších 60 let a 28 % již překročilo věk 65 let. V dětské péči je situace ještě vážnější, kdy téměř polovina praktikujících lékařů je starší 60 let. Mladí lékaři do 40 let tvoří jen zlomek pracovní síly, což signalizuje blížící se personální krizi.

• Převaha žen a nutnost flexibilních pracovních podmínek
  Ženy tvoří přibližně 65 % praktických lékařů pro dospělé a až 85 % v dětské primární péči. Mezi studenty a absolventy všeobecného lékařství představují ženy více než dvě třetiny, u nově zapsaných ke studiu dokonce přes 70 %. Tento trend bude vyžadovat flexibilnější pracovní podmínky, například zkrácené úvazky nebo sdílené praxe, aby systém dokázal reagovat na životní etapy lékařek.

• Zájem o prevenci u praktiků roste, u zubařů klesl
  Návštěvnost preventivních prohlídek u praktických lékařů pro dospělé vzrostla z 39,3 % v roce 2011 na 52,5 % v roce 2023. Naopak u stomatologů došlo k poklesu z 55,7 % na 49,9 %. Mezi dětmi a dorostem zůstává návštěvnost u pediatrů vysoká (nad 90 %), ale i zde je trend mírně klesající. Pro stomatology je pokles výraznější a návrat k předpandemickým hodnotám je pomalý. Preventivní péče je důležitým nástrojem včasné detekce onemocnění a její podpora musí být prioritou.

Struktura personálu primární péče v oblasti praktického lékařství pro dospělé

Trendy v počtu lékařů a nelékařů na pracovištích praktického lékařství pro dospělé v Česku s bližším zaměřením na věk a pohlaví zdravotnického personálu v Česku v letech 2010–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2023.

Interpretace

Grafy zobrazují vývoj počtů zdravotnických pracovníků podle smluvního zajištění z veřejného zdravotního pojištění s VZP, kdy se zaměřují na ambulantní pracoviště praktického lékaře pro dospělé v Česku v letech 2010–2023. V roce 2023 bylo v Česku registrováno 6 181 praktických lékařů pro dospělé, kdy jejich počet v čase lehce roste. Trend feminizace mezi praktickými lékaři představuje důležitý faktor pro plánování budoucích kapacit primární péče. Ženy dnes tvoří přibližně 65 % všech praktiků a jejich podíl mezi nově studujícími mediky dále narůstá. Tato výrazná převaha žen v oboru není jen demografickým údajem, ale má i praktické důsledky, zejména v souvislosti s předpokládanými odchody lékařek na mateřskou či rodičovskou dovolenou. Aby bylo možné udržet potřebný rozsah péče, musí být tento trend zohledněn v modelech predikujících dostupnost zdravotníků a při navrhování flexibilních pracovních podmínek v systému. Je také třeba upozornit na údaje o věku doktorů, jelikož průměrný věk praktického lékaře pro dospělé je okolo 57 let. Téměř 40 % všech lékařů je starších 60 let a přibližně 28 % překročilo věk 65 let v roce 2023. Znamená to, že v příštích 5 až 10 letech lze očekávat, že velká část aktivních lékařů bude odcházet do důchodu.

Také mezi nelékařským personálem, kdy se v primární péči jedná především o všeobecné a praktické sestry, drtivě převažují ženy většinou ve středním nebo vyšším věku. Z 99 % je nelékařský personál tvořen ženami a téměř ¾ jsou starší 45 let. Přičemž starších 60 let je 26 % nelékařského personálu. Od roku 2010 do roku 2023 je možné vidět lehce stoupající trend v počtu nelékařského personálu. A současně došlo ve věkové skupině mladších 40 let k zajímavému nárůstu z necelých 2 % na více než 13 % z celkového počtu. Ačkoli nejnižší zastoupení má personál ve věku do 30 let, a to pouze 2 %.

Struktura personálu primární péče v oblasti praktického lékařství pro děti a dorost

Trendy v počtu lékařů a nelékařů na pracovištích praktického lékařství pro děti a dorost v Česku s bližším zaměřením na věk a pohlaví zdravotnického personálu v Česku v letech 2010–2023.

Interpretace

Grafy zobrazují vývoj počtů zdravotnických pracovníků podle smluvního zajištění z veřejného zdravotního pojištění s VZP, kdy se zaměřují na česká ambulantní pracoviště praktického lékaře pro děti a dorost v letech 2010–2023. Dětská primární péče v Česku čelí dlouhodobému problému, kdy lehce ubývá lékařů a současně dochází ke stárnutí zdravotnického personálu. V roce 2023 byl jejich počet 2215. Data z roku 2023 ukazují, že téměř polovina lékařských úvazků (48 %) je zajišťována lékaři ve věku nad 60 let, přičemž více než 32 % úvazků připadá na lékaře starší 65 let. Celkem 59 % všech lékařů v dětské primární péči je starších 55 let, což signalizuje blížící se generační obměnu. Oproti tomu mladí lékaři do 40 let tvoří necelých 14 %. Z pohledu pohlaví jednoznačně převažují ženy, které v roce 2023 tvořily 85 % všech lékařských úvazků. Opět je potřeba trend zohlednit v modelech predikujících dostupnost zdravotníků a při navrhování flexibilních pracovních podmínek v systému z důvodu možného odchodu lékařek na mateřskou či rodičovskou dovolenou.

Situace u nelékařského personálu, typicky všeobecných a praktických sester, je obdobná. Muži zde prakticky chybí, ženy tvoří více než 98 % pracovních úvazků. Věková struktura není příznivá, jelikož 55 % nelékařského personálu bylo v roce 2023 starších 50 let. Pozitivní vývoj je patrný u pracovníků starších 60 let, jejichž podíl poklesl z přibližně 53 % v roce 2010 na 22 % v roce 2023. Přesto zůstává věková základna nerovnoměrná, protože podíl pracovníků do 40 let byl v roce 2023 stále nízký, přibližně 12 %.

Nízké zastoupení mladých odborníků a vysoký podíl zdravotníků v předdůchodovém a důchodovém věku představují závažné riziko pro personální udržitelnost ordinací, zejména ve venkovských oblastech. Navazujícím tématem je i již zpracované téma Data o zdraví - Infrastruktura, distribuce a dostupnost zdravotní péče. Pokud nebudou přijata cílená opatření na podporu náboru a setrvání mladých zdravotníků, může v příštích 5–10 letech dojít k prohloubení stávajícího problému a zásadnímu narušení dostupnosti péče o děti a dorost.

Kontext ​Stárnutí zdravotnického personálu je v Česku i v zahraničí dlouhodobě sledovaným problémem. Podle údajů OECD tvořili v roce 2021 lékaři starší 55 let přibližně 1/3 všech lékařů v zemích OECD, což představuje nárůst oproti 1/5 v roce 2000. Česko se v procentuálním zastoupení lékařů starších 55 let pohybovalo lehce nad průměrem (35 %). Například Itálie a Bulharsko přesáhly 50 % lékařů starších 55 let a naopak Spojené království či Turecko měli podíl nižší než 10 %, OECD, 2023.

Výzvou jsou i výrazné regionální nerovnosti v dostupnosti primární péče. Zatímco ve velkých městech, jako je Praha, je počet ambulantních specialistů vysoký, v mnoha venkovských a okrajových oblastech se dlouhodobě potýkáme s nedostatkem praktických lékařů, a to jak pro dospělé, tak pro děti a dorost. Výrazné rozdíly jsou patrné také v počtu úvazků na 100 000 obyvatel mezi jednotlivými kraji – například Středočeský, Karlovarský, Ústecký či kraj Vysočina patří k regionům s podprůměrnou kapacitou. V těchto lokalitách navíc ordinace často provozují lékaři v důchodovém věku, což dále zvyšuje riziko zhoršení dostupnosti péče, VZP, n.d., NZIP, 2024. Navazujícím tématem je i již zpracované téma infrastruktury praktických lékařů napříč Českem, které je veřejnosti dostupné na portálu Data o zdraví: Data o zdraví - Infrastruktura, distribuce a dostupnost zdravotní péče.

Reforma primární péče, jeden z hlavních cílů strategie Zdraví 2030, usiluje o posílení kompetencí praktických lékařů, lepší prevenci a širší dostupnost služeb. Od roku 2019 mají praktičtí lékaři nové role v péči o chronicky nemocné, včasné detekci demence či screeningu kolorektálního karcinomu. Tyto změny jsou doprovázeny aktualizací klinických doporučení a novým systémem úhrad, NZIP, 2024. V roce 2024 proběhla otevřená debata na Pražském hradě s odborníky, která zdůraznila potřebu systémového řešení nedostatku lékařů v regionech, které by reflektovalo specifika venkova a zajistilo rovný přístup ke zdravotní péči. Dále se diskutovalo o rozvoji komplexních týmů primární péče, podpoře poskytování péče na sociálně zdravotním pomezí, ale také o snižování administrativní zátěže a zajištění genderové rovnosti v primární péči. Zazněla také výzva ke komplexnímu přístupu včetně rozlišování mezi obecnou podporou venkova a cílenými pobídkami pro lékaře. Aktivní zapojení prezidenta republiky podtrhlo celospolečenský význam tématu a potřebu konkrétních kroků k udržitelnému řešení, SVL, 2024.

Reforma primární péče se neomezuje jen na rozšiřování kompetencí praktických lékařů, ale zahrnuje i strukturální změny v organizaci jejich práce. Od roku 2025 se rozvíjí model tzv. týmových praxí, jejichž cílem je sdílení kapacit mezi více lékaři a lepší dostupnost péče (VZP již uzavřela smlouvy se 170 ordinacemi). Tento přístup umožňuje například lékařkám s malými dětmi pracovat na zkrácené úvazky nebo začínajícím lékařům získávat praxi pod vedením zkušenějších kolegů. Systém nicméně dosud nenabízí dostatečné podpůrné mechanismy jako např. institucionální výhody pro zaměstnavatele rodičů malých dětí či snadný přístup ke službám hlídání pro děti zdravotnického personálu, VZP ČR, 2024.

Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že udržitelný rozvoj primární péče může být podpořen i rozšířením kompetencí nelékařských profesí. Řada zemí má rozšířené kompetence předepisování léčiv zdravotními sestrami, Claudia B. Maier, 2019. Ve Francii tak zkušené sestry samostatně hodnotí stav pacientů a upravují léčbu, zatímco například ve Velké Británii a ve Skotsku se do péče aktivně zapojují i lékárníci. Jsou zde programy, které umožňují lékárníkům samostatně řešit běžná onemocnění, jako je bolest v krku či infekce močových cest, bez nutnosti návštěvy lékaře. Lékárníci zároveň poskytují poradenství u chronických onemocnění, provádějí screening a zapojují se do prevence, NHS England, n.d., Stewart a kol., 2018. Tyto kroky vedou k efektivnějšímu využití personálu, zkracují čekací doby a zvyšují dostupnost péče. Zároveň posilují význam nelékařských profesí v systému a přispívají ke zvýšení atraktivity jejich pracovních pozic.

Trendy ve studiu všeobecného lékařství v Česku

Série čtyř infografik zobrazujících změny ve struktuře studentů českých lékařských fakult ve studijním programu všeobecné lékařství a vývoj specializačního vzdělávání v oborech všeobecné praktické lékařství a pediatrie.

Trendy ve studiu všeobecného lékařství v Česku v letech 2008–2023 u poprvé zapsaných studentů

Zobrazení změn ve struktuře studentů českých lékařských fakult a vývoj specializačního vzdělávání v oborech všeobecné praktické lékařství a pediatrie, s důrazem na feminizaci, mírně rostoucí podíl zahraničních studentů a rozšíření anglického jazyka v letech 2008–2023.

Trendy ve studiu všeobecného lékařství v Česku v letech 2008–2023 u studentů

Zobrazení změn ve struktuře studentů českých lékařských fakult a vývoj specializačního vzdělávání v oborech všeobecné praktické lékařství a pediatrie, s důrazem na feminizaci, mírně rostoucí podíl zahraničních studentů a rozšíření anglického jazyka v letech 2008–2023.

Trendy ve studiu všeobecného lékařství v Česku v letech 2008–2023 u absolventů

Zobrazení změn ve struktuře studentů českých lékařských fakult a vývoj specializačního vzdělávání v oborech všeobecné praktické lékařství a pediatrie, s důrazem na feminizaci, mírně rostoucí podíl zahraničních studentů a rozšíření anglického jazyka v letech 2008–2023.

Trendy ve specializačním vzdělávání ve všeobecném praktickém lékařství a pediatrii v Česku v letech 2011–2023

Vývoj počtu lékařů nově zařazených do základních specializačních oborů všeobecného praktického lékařství a pediatrie, vyjádřený absolutními počty i podílem na celkovém počtu specializujících se lékařů v Česku letech 2011–2023.

Interpretace

V posledních letech je patrný výrazný pozitivní trend v nárůstu počtu studentů v oboru všeobecného lékařství. V průměrném ročním počtu nově zapsaných ke studiu v českém jazyce (v letech 2008–2010 a 2020–2023) došlo v posledních 15 letech k postupnému nárůstu přibližně o 29 %. Jelikož od roku 2019 došlo k významnému navýšení počtu nových studentů, lze očekávat i vyšší počet absolventů od roku 2025. Zajímavé jsou i trendy v počtu zahraničních studentů studujících v anglickém jazyce, kdy dochází k mírnému nárůstu v posledních 15 letech, přičemž v roce 2023 tvořili 20,4 % studujících. Tento vývoj naznačuje, že se české lékařské fakulty stávají atraktivními pro studenty z celého světa i pro občany naší země. V infografice najdete zaměření na rok 2023 z pohledu jednotlivých 8 lékařských fakult v Česku. Je také možné sledovat podíl zastoupení studentů a absolventů dle jazyka. Například největší podíl absolventů všeobecného studia z celkového počtu absolventů lékařských fakult měla Masarykova univerzita a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (20 %), naproti tomu nejméně absolventů odcházelo z Ostravské univerzity (5 %). Je nutné upozornit, že toto srovnání nevypovídá o kvalitě studia. Významný trend je ale pozorován na pozadí genderu studentů a absolventů všeobecného lékařství, kdy dochází k významné feminizaci. Mezi studujícími a absolventy bylo v posledních letech průměrné zastoupení 66 % žen a 34 % mužů. Tento trend je ještě výraznější u nově zapsaných ke studiu v českém jazyce, kde je průměrně 73 % žen a 27% mužů. Dále dle dostupných dat naprostá většina absolventů všeobecného lékařství nastupuje do pracovního poměru, či dalšího studia v českém zdravotnictví (dlouhodobě nad 90 % absolventů s českým občanstvím). V posledních 10 letech došlo k nárůstu podílu přibližně z 40 % na 64 % u občanů Slovenské republiky. A u občanů z dalších zemí studujících v českém jazyce se podíl pohybuje okolo 80–83 %.

Z dostupných dat vyplývá, že zájem o specializační obor všeobecného praktického lékařství zůstává dlouhodobě stabilní, s ročním počtem nově zařazených lékařů mezi 240 až 310. Tento trend může souviset s postupným posilováním role primární péče, větší podporou rezidenčních míst a cílenými motivačními programy, které reagují na stárnoucí populaci a potřebu dostupné péče v terénu. V oboru pediatrie byl patrný pokles mezi lety 2018–2021, což mohlo odrážet zhoršující se pracovní podmínky a nedostatečnou atraktivitu oboru pro absolventy. V posledních dvou letech však dochází k mírnému nárůstu, což může být výsledkem zvýšené pozornosti věnované dětské péči a nedostatku pediatrů v některých regionech. Do budoucna bude klíčové sledovat, zda tento počet pokryje potřeby systému s ohledem na stárnutí zdravotnické pracovní síly.

S rostoucí feminizací lékařské profese je nutné přizpůsobit predikce pro zajištění lékařské péče v budoucnosti. V posledních letech se počet absolventek lékařských fakult neustále zvyšuje, což může mít vliv na dostupnost zdravotní péče, zejména v souvislosti s potenciálním odchodem žen na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. Je tedy třeba zohlednit tento trend při plánování kapacit zdravotní péče a rozvojových strategií.

Kontext

Cesta k povolání praktického lékaře v Česku začíná absolvováním šestiletého magisterského studia všeobecného lékařství na lékařské fakultě, které zahrnuje teoretickou i praktickou výuku v akreditovaném programu, MZČR, 2009.

Po úspěšném ukončení studia a získání titulu MUDr. je lékař zařazen do specializačního vzdělávání v oboru všeobecné praktické lékařství. Zařazení probíhá na základě žádosti podané na Ministerstvo zdravotnictví ČR, přičemž lékař je evidován u zvolené lékařské fakulty. Při nástupu do zaměstnání je lékař označován jako L1 (lékař po škole), po absolvování základního kmene jako L2, po získání atestace jako L3 Po medině, n.d.. Specializační vzdělávání v oboru všeobecné praktické lékařství trvá minimálně 3 roky a skládá se ze dvou hlavních fází:

• Základní kmen: V délce 30 měsíců, během kterého lékař absolvuje povinné stáže na různých odděleních (např. interna, všeobecné praktické lékařství, pediatrie, chirurgie, ORL aj.) a získává potřebné teoretické znalosti i praktické dovednosti.
• Vlastní specializovaný výcvik: Navazuje bezprostředně po úspěšném složení kmenové zkoušky a trvá okolo 6-17 měsíců (dle základního kmene). V této fázi lékař pokračuje v praxi v ordinaci všeobecného praktického lékaře či pediatra pod odborným dohledem a absolvuje další předepsané stáže a kurzy. Vzdělávání končí úspěšným složením atestační zkoušky, která potvrzuje specializovanou způsobilost k samostatnému výkonu povolání.

Celková minimální délka specializačního vzdělávání v oboru všeobecné praktické lékařství je tedy 3 roky, pokud lékař absolvuje tzv. kmen všeobecného praktického lékařství. Pokud zvolí cestu přes interní kmen, je vzdělávání delší o půl roku (tedy 3,5 roku). V případě pediatra je délka studia minimálně 4,5 roku, MZČR, 2009, Po medině, n.d., Přehlednější zdravotnictví, n.d., SVL, 2024.

V oblasti praktického lékařství pro dospělé a pediatrie dlouhodobě přetrvává nedostatek rezidenčních míst, což omezuje vstup nových lékařů do praxe. Pro rok 2025 bylo vypsáno 140 nových rezidenčních míst v oboru všeobecného praktického lékařství a 70 míst v pediatrii, ačkoli zájem je trvale o okolo 200 míst (viz grafika). Z toho jich 27 % připadlo fakultním nemocnicím, dalších 20 % jiným nemocnicím a 53 % samostatným ordinacím pediatrů a řetězcům. Navzdory snahám o navýšení kapacit a zlepšení podmínek zůstává situace kritická, zejména v méně atraktivních regionech, kde pacientům scházejí kapacity dětských praktiků. Ve veřejném prostoru také zaznívá otázka nedostatečné výše celkové dotace na jedno rezidenční místo, která pokrývá naklady na mzdy, stáže, adekvátní odměny školiteli atd. Přesto je kvalitní specializační vzdělávání nutnou podmínkou vychování kompetentních samostatných všeobecných praktických lékařů a pediatrů, Koubová Michaela, 2024, Zdravezpravy.cz, 2024, Uljana Matuševská, 2025, SVL, 2024.

Návštěvnost preventivních prohlídek osobami staršími 20 let u lékaře v Česku v letech 2010–2023

Dvojice infografik zobrazujících vývoj standardizované míry návštěvnosti preventivních prohlídek osobami staršími 20 let u všeobecných praktických lékařů v letech 2011–2023 a u stomatologů v letech 2010–2023 v Česku.

Návštěvnost preventivních prohlídek osobami staršími 20 let u všeobecného praktického lékaře v Česku v letech 2011–2023

Vývoj standardizované míry návštěvnosti preventivních prohlídek osobami staršími 20 let u všeobecných praktických lékařů v letech 2011–2023 v Česku.

Návštěvnost preventivních prohlídek osobami staršími 20 let u stomatologa v Česku v letech 2010–2023

Vývoj standardizované míry návštěvnosti preventivních prohlídek osobami staršími 20 let u stomatologů v letech 2010–2023 v Česku.

Interpretace

Grafy zobrazují standardizovanou míru návštěvnosti preventivních prohlídek u praktických lékařů a stomatologů v rámci primární péče pro dospělé osoby (20 let a více). Účast je hodnocena jako podíl preventivně vyšetřených osob na celkovém počtu zdravotně pojištěných v daném roce, a to ve stratifikaci dle kraje bydliště pacienta. U praktických lékařů je účast sledována ve dvouletých intervalech (nárok na prevenci jednou za 2 roky), zatímco u stomatologů v jednoletých intervalech. Prezentovaná data nejsou dále členěna dle věkových skupin, přestože míra návštěvnosti se může s věkem lišit. Interpretace celkových údajů bez ohledu na věk a zdravotní stav populace může mít proto omezenou vypovídací hodnotu. Data ukazují odlišné trendy mezi preventivními prohlídkami u praktických lékařů a stomatologů. Návštěvnost u stomatologů je obecně vyšší než u praktických lékařů, ale trend je opačný, kdy návštěvnost u praktických lékařů roste, u stomatologů klesá. Pandemie covid-19 měla na obě skupiny negativní dopad, ačkoli po roce 2021 míry návštěvnosti opět vzrostly.

Celorepublikově vykazuje návštěvnost preventivních prohlídek lidmi ve věku 20 let a více u praktických lékařů od roku 2011 stabilní růst, kdy míra vzrostla z 39,3 % na 52,5 % v roce 2023. To naznačuje mírně zlepšující se účast populace na preventivních prohlídkách. Regionálně dosahoval nejvyšší míry návštěvnosti v roce 2023 Olomoucký kraj, ve kterém preventivní prohlídku u praktického lékaře absolvovala více než polovina osob starších 20 let (56,2 %), zatímco nejnižší hodnoty byly každoročně od roku 2011 zaznamenány v Plzeňském kraji s 45,0 %. Dlouhodobě vyšší hodnoty oproti celorepublikovému průměru vykazují kraje Ústecký, Olomoucký a Moravskoslezský, naopak nižší hodnoty ve sledovaném období lze pozorovat v Plzeňském, Středočeském, Jihomoravském kraji a na Vysočině. Pandemie covid-19 v letech 2020 a 2021 přinesla pokles celorepublikové účasti na 45,5 % (v roce 2021), následně však ve všech krajích nastal rychlý růst (celorepublikově 52,5 % v roce 2023).

Oproti praktickým lékařům u stomatologů lze sledovat klesající trend návštěvnosti preventivních prohlídek, a to z 55,7 % v roce 2011 na 49,9 % v roce 2023. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán mezi lety 2019 a 2020, pravděpodobně kvůli pandemii covid-19. Po tomto poklesu se míry návštěvnosti sice trochu zvýšily, ale už nedosáhly úrovně, na které byly před pandemií. Nejnižší návštěvnost preventivních prohlídek u zubaře byla v roce 2023 zaznamenána v Praze (39,5 %), což je výrazně pod celorepublikovým průměrem (49,9 % v roce 2023). Nízká návštěvnost stomatologů v Praze může souviset s vyšším podílem neregistrovaných osob, zejména cizinců nebo těch, kteří využívají nesmluvní soukromé kliniky mimo systém veřejného zdravotního pojištění. Přestože je u VZP registrováno přibližně 82 % pojištěnců u zubního lékaře (což je výjimečně vysoké číslo i v mezinárodním srovnání), chybí přesné údaje o tom, kolik a kde těch zbývajících 18 % vyhledává péči. A to je bohužel klíčové pro efektivní nastavení opatření, Česká stomatologická komora, 2022. Naopak Zlínský kraj vykazuje dlouhodobě nejvyšší hodnoty, přičemž v roce 2023 dosáhl 58,8 %.

Kontext

Preventivní prohlídky u dospělých jsou nezbytnou součástí péče o zdraví. Tato péče je plně ukotvena i legislativou, kdy vyhláška o preventivních prohlídkách č. 70/2012 Sb. jasně stanovuje obsah preventivních prohlídek, jež jsou plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Registrace u praktického lékaře probíhá ideálně nejpozději při dovršení 19 let a každý má nárok na preventivní prohlídku jednou za 2 roky. Součástí prohlídky je doplnění anamnézy, měření krevního tlaku, výpočet BMI, základní fyzikální vyšetření, kontrola očkování a podle věku či rizikové anamnézy se doporučuje další vyšetření, například EKG, měření hladiny cholesterolu a glykémie. Důraz je kladen na prevenci kardiovaskulárních chorob a cukrovky 2. typu. Praktický lékař se zapojuje i do několika screeningových programů, které napomáhají včasnému odhalení rakoviny, kdy může provádět test na okultní krvácení do stolice (TOKS) u osob od 50 let věku. Praktický lékař se také může podílet na dalších screeningových programech – například vystavením žádanky na kolonoskopii (koloskopii), či u žen od 45 let vydává žádanku na mamografické vyšetření, u rizikových pacientů může pacienta odkázat na screening plic, či pacienta doporučit k vyšetření prostaty, VZP ČR, 2024. Důležitou rolí praktického lékaře je i bránění nadvyšetření, které ohrožuje pacienta neodůvodněnou léčbou a vyšetřeními (kvartérní prevence).

Návrh změny v preventivních prohlídkách, plánované k účinnosti od ledna 2026, přinášejí významné posílení personalizované prevence civilizačních onemocnění v primární péči. Návrh vyhlášky očekává zachování dvouletých intervalů preventivních prohlídek, kdy hlavní důraz bude kladen na včasný záchyt chronických onemocnění, zejména kardiovaskulárních, renálních, metabolických a onkologických. Zavádí se častější a rozšířená cílená laboratorní vyšetření, zejména k včasnému záchytu rizikových faktorů, která se začnou provádět již od mladšího věku. Součástí nového modelu bude také komplexní hodnocení a škálování zdravotních rizik, což bude přispívat k tvorbě plánu léčby a režimovým opatřením podle individuálních rizik pacienta. Dále preventivní prohlídky budou nově zahrnovat například i kontrolu očkování, anamnézu dědičných onemocnění včetně duševních poruch a závislostí a ověření účasti v gynekologické péči a screeningových programech. Pro seniory se klade důraz na hodnocení funkčního stavu, křehkosti (fragility) a rizik pádu či kognitivních poruch. Cílem je včasný záchyt nemocí a efektivnější management, který umožní lékařům individualizovat péči a předejít rozvoji komplikací, Medical tribune, 2025, Kristýna Šopfová, 2025.

Součástí primární péče jsou i pravidelné návštěvy u zubního lékaře. Zdravotní pojišťovna hradí dvakrát ročně stomatologickou prohlídku. Hlavní preventivní prohlídka by měla proběhnout jednou ročně s odstupem přibližně 11 měsíců od té předchozí a po pěti měsících je možné absolvovat ještě tzv. pravidelnou prohlídku, i pokud nemáte žádné potíže. Během těchto vyšetření lékař kontroluje stav chrupu, dásní, sliznic a měkkých tkání dutiny ústní, provádí onkologickou prevenci a poskytuje poučení o správné ústní hygieně. Přehledné souhrny o obsahu a intervalech preventivních prohlídek jsou zveřejněny webech jednotlivých zdravotních pojišťoven, ZP MV ČR, n.d..

Pravidelné preventivní prohlídky jsou klíčem k včasné diagnostice a léčbě závažných onemocnění, a proto by je měl absolvovat každý, i když nemá žádné zdravotní obtíže. Pro usnadnění péče o zdraví vyvinula například organizace Loono aplikaci Preventivka, jež přehledně provádí uživatele prevencí zdraví – připomene mu termíny všech preventivních prohlídek, včetně specialistů, a nabídne informace o průběhu a přínosech. Naučí jej zásady samovyšetření, vyhledá vhodné lékaře v okolí a motivuje ho k péči o zdraví každý den. Jejím cílem je aktivizace k prevenci a odbourání strachu z lékařských vyšetření.

Návštěvnost preventivních prohlídek dětmi a dorostem u lékaře v Česku v letech 2010–2023

Dvojice infografik zobrazujících vývoj standardizované míry návštěvnosti preventivních prohlídek dětmi a dorostem u praktických lékařů v letech 2011–2023 a u stomatologů v letech 2010–2023 v Česku.

Návštěvnost preventivních prohlídek dětmi a dorostem u praktického lékaře v Česku v letech 2011–2023

Vývoj standardizované míry návštěvnosti preventivních prohlídek dětmi a dorostem u praktických lékařů v letech 2011–2023 v Česku.

Návštěvnost preventivních prohlídek dětmi a dorostem u stomatologa v Česku v letech 2010–2023

Vývoj standardizované míry návštěvnosti preventivních prohlídek dětmi a dorostem u stomatologů v letech 2010–2023 v Česku.

Interpretace

Grafy zobrazují standardizovanou míru návštěvnosti preventivních prohlídek u praktických lékařů pro děti a dorost a u stomatologů v rámci primární péče pro populaci ve věku 0–19 let. Data ukazují odlišné trendy mezi těmito dvěma skupinami poskytovatelů zdravotní péče. Návštěvnost u praktických lékařů je obecně vyšší než u stomatologů, avšak v posledních letech dochází k mírnému poklesu v účasti na prohlídkách u pediatrů, zatímco u stomatologů je tento pokles výraznější. Pandemie covid-19 měla dopad na návštěvnost, zejména u stomatologů, kde pokles mezi lety 2019 a 2020 činil přibližně 3,5 %, přičemž návrat k předpandemickým hodnotám je pomalejší než u praktických lékařů.

Celorepublikově vykazuje návštěvnost preventivních prohlídek u praktických lékařů od roku 2010 do roku 2019 relativně stabilní hodnoty, s mírným poklesem v letech 2020 až 2022, pravděpodobně v důsledku pandemie covid-19. Celorepublikově návštěvnost mezi roky 2011 až 2023 neklesla pod úroveň 90 %, ačkoli v průběhu let v některých krajích dosahovala návštěvnost i nad 95 % (např. v Královéhradeckém kraji). Regionálně dosahovaly nejvyšší míry návštěvnosti v roce 2023 kraje jako Královéhradecký, Olomoucký, Moravskoslezský, Zlínský kraj a kraj Vysočina (nad 93 %), zatímco nejnižší hodnoty byly zaznamenány v Karlovarském kraji (85,5 %) a v Praze (87,5 %).

U stomatologů lze sledovat dlouhodobější klesající trend návštěvnosti preventivních prohlídek již od roku 2012. Zatímco v roce 2010 absolvovalo prohlídku přibližně 64 % dětí a dorostu, v roce 2023 tato hodnota klesla na 58,9 %. Po roce 2021 došlo pouze k mírnému zotavení po pravděpodobném vlivu pandemie a hodnoty zůstávají pod úrovní před pandemií. Nejnižší návštěvnost preventivních prohlídek u stomatologa byla v roce 2023 zaznamenána v Karlovarském kraji (48,9 %), zatímco nejvyšší hodnoty dlouhodobě vykazuje Zlínský kraj (téměř 70 %).

Celkově lze konstatovat, že preventivní prohlídky u praktických lékařů pro děti a dorost jsou v Česku standardní součástí zdravotní péče s vysokou účastí, i když s mírnými regionálními rozdíly. Oproti tomu návštěvnost preventivních prohlídek u stomatologů vykazuje klesající trend, což může naznačovat zhoršující se dostupnost stomatologické péče nebo nižší povědomí o důležitosti prevence v této oblasti.

Kontext

Preventivní prohlídky u dětí a dorostu jsou v Česku klíčovým nástrojem pro včasnou detekci zdravotních problémů a podporu zdravého vývoje. První prohlídka se koná zpravidla do 2 dnů po propuštění z porodnice a po domluvě může probíhat v domácím prostředí. V průběhu prvního roku života dítěte jsou pravidelně prováděny prohlídky v 14 dnech, 6 týdnech, 3 měsících, 4–5 měsících, 6 měsících, 8 měsících, 10–11 měsících a ve 12 měsících. Tyto prohlídky se zaměřují na kontrolu vývoje dítěte, fyzické a psychomotorické zdraví a na včasné provedení očkování podle očkovacího kalendáře, které chrání před závažnými nemocemi, jako je např. záškrt, spalničky či tetanus.

Součástí preventivních prohlídek jsou i screeningové testy, které umožňují včasnou detekci vrozených poruch, problémů se sluchem nebo zrakem a vývojových poruch. Praktický lékař pro děti a dorost (PLDD) také vydává žádanku k vyšetření na ortopedický screening kyčlí. Po prvním roce života se prohlídky provádějí v 18 měsících a následně ve dvouletých intervalech až do 17 let. Poslední všeobecná preventivní prohlídka dětí se pak provádí před ukončením péče u PLDD, nejpozději den před dovršením 19 let. Tyto prohlídky zahrnují i kontrolu očkování a monitorování celkového zdravotního stavu dítěte.

PLDD spolupracuje i s odbornými lékaři a sociálními službami, pokud je to nutné pro zajištění kvalitní péče o dítě. Preventivní prohlídky jsou plně hrazeny zdravotními pojišťovnami.

Frekvence a obsah preventivních prohlídek jsou stanoveny vyhláškou o preventivních prohlídkách č. 70/2012 Sb, která zajišťuje dostupnost pravidelných prohlídek a očkování pro všechny děti. Tento systém podporuje zdravý vývoj dětí a pomáhá snižovat výskyt závažných zdravotních problémů v dospělosti.

Závěr

Primární péče v Česku čelí závažným strukturálním problémům jako například stárnoucímu personálu, nedostatečné generační obměně, či regionálním nerovnostem. Výrazná feminizace mezi lékaři i studenty lékařských fakult bude vyžadovat přizpůsobení systému (např. větší flexibilitu úvazků, atd.). I přes pozitivní vývoj v počtu studentů všeobecného lékařství hrozí, že kapacita primární péče nebude v následujících 5–10 letech udržitelná. Preventivní prohlídky dospělých zaznamenaly mírné zlepšení, ale u stomatologů trend klesá, a to zejména u dětí a v některých z krajů. Systém potřebuje cílenou podporu – zrychlení nástupu absolventů do praxe a rozvoj komplexních týmů primární péče včetně poskytování péče na sociálně zdravotním pomezí. Pro řešení krize dostupnosti primární péče je nutné urgentní řešení skrze spolupráci se zdravotními pojišťovnami, MZČR a kraji.

Metodologie a reference