Open main menu

terminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Zdravotní, sociální a ekonomické dopady související s problémy v oblasti duševního zdraví

Téměř čtyři z deseti dospělých a mladistvých starších patnácti let po celém světě trpí depresí nebo úzkostmi nebo mají v rodině či mezi přáteli někoho, kdo je těmito problémy postižen, GALLUP GROUP. Tato onemocnění i další problémy související s duševním zdravím představují významnou zátěž pro zdraví i pro sociální a ekonomickou situaci. V článku předkládáme relevantní statistické údaje a důkazy vyplývající z uskutečněných studií, tedy informace o tom, do jaké míry představují problémy s duševním zdravím zátěž na globální i lokální úrovni, EUROSTAT.

Zdravotní zátěž

Dopady duševních onemocnění na zdraví populace v Česku a v Evropě v roce 2019

Ztracené roky života ve zdraví způsobené předčasným úmrtím nebo zdravotním omezením (DALY) a ztracené roky života způsobené předčasným úmrtím (YLL) v důsledku duševních onemocnění v Česku a v Evropě.

Interpretace:

Ztracené roky života ve zdraví způsobené předčasným úmrtím nebo zdravotním omezením (DALY) a ztracené roky života (YLL) představují dva hlavní ukazatele pro hodnocení zdravotní zátěže způsobené konkrétním onemocněním nebo zraněním. V první infografice porovnáváme zátěž způsobenou vybranými onemocněními v Česku a několika evropských regionech. Je důležité poznamenat, že některá z duševních a neurologických onemocnění, některé z poruch souvisejících s užíváním návykových látek a některé typy sebepoškozování nejsou vykazovány, což může vést k podhodnocování skutečného počtu případů. Data ukazují, že dopady duševních onemocnění v Česku na hodnoty YLL a DALY jsou nejvýraznější v oblasti užívání návykových látek a neurologických poruch. Co se týče trendů v jiných oblastech Evropy, můžeme ve východní Evropě pozorovat výrazně vyšší míru dopadů užívání návykových látek oproti západní Evropě. V západní Evropě zase pozorujeme vyšší zatížení duševními poruchami.

Kontext:

• Studie ukazují, že úmrtnost pacientů trpících závažnou duševní poruchou (tzv. SMD, severe mental disorder) je dvakrát až tři a půl krát vyšší než v běžné populaci, přičemž úmrtí může být z jakékoli příčiny. Důkazy také naznačují, že se tato mezera postupem doby dále rozevírá. Důvody vysvětlující uvedenou mezeru se neomezují jen na nepřirozené příčiny, jako jsou sebevraždy a nehody, ale zahrnují i tělesná onemocnění. U pacientů trpících závažnou duševní poruchou jde zejména o rakovinu, infekční onemocnění, respirační onemocnění a metabolická onemocnění, NCBI. Nejčastější příčinou úmrtí u osob trpících závažnou duševní poruchou jsou kardiovaskulární onemocnění, která se u nich podle odhadů vyskytují dvakrát až třikrát častěji než v běžné populaci.
• U osob trpících závažnou duševní poruchou je dvakrát až třikrát vyšší pravděpodobnost úmrtí v důsledku nehody. Další příčinou úmrtí bývají sebevraždy, a to zejména v prvním roce po propuštění z hospitalizace. U pacientů se závažným duševním onemocněním také existuje dvakrát až čtyřikrát vyšší pravděpodobnost než u běžné populace, že se stanou obětí vraždy nebo zemřou násilnou smrtí. Dospělí se závažným duševním onemocněním jsou obdobně vystaveni vyššímu riziku jiných forem násilí než běžná populace, NCBI.
• Přibližně 50 až 60 % osob se závažným duševním onemocněním jsou kuřáci, což je jednou z hlavních příčin, které u nich vedou k onemocnění a úmrtí. Také se jedná o skupinu osob se sedavějším způsobem života a méně zdravým stravováním, NCBI.
• Výzkumy ukázaly, že lidé trpící závažným duševním onemocněním umírají zhruba o 10 až 20 let dříve než běžná populace, NCBI.
• Evropská data ukazují, že duševní poruchy a poruchy chování stojí v Evropské unii za 3,7 % úmrtí a jsou každoročně druhou nejčastější příčinou úmrtí u mladých lidí, EUROSTAT.
• V Česku spáchají každý den sebevraždu přibližně čtyři lidé.

Průměrný počet sebevražd dle věku v letech 2001-2010 a 2011-2020

Graf ukazuje průměrný počet sebevražd ve dvou dekádách v jednotlivých věkových kategoriích.

Interpretace:

Infografika ilustruje průměrný počet sebevražd v daných věkových skupinách ve dvou obdobích: 2001-2010 a 2011-2020. Na vodorovné ose jsou zobrazeny věkové kategorie a na svislé ose je zobrazen průměrný počet sebevražd. Celkový počet sebevražd se v průběhu let snížil, i když ne ve všech věkových skupinách. Oproti předchozímu období více sebevražd páchali lidé ve věku 60-74 let a 85+. Jedním z možných vysvětlení může být, že se postupem doby v demografickém složení zvyšuje podíl osob v těchto věkových skupinách. Dalším zajímavým zjištěním je, že od věkové skupiny 30-34 let se počet sebevražd ve srovnání s předchozí věkovou skupinou zvyšoval až do věkové skupiny 40-44 let, kdy se jejich počet dostal na průměrnou hodnotu odpovídající předchozímu období.

Kontext:

Národní akční plán pro prevenci sebevražd (NAPPS) v Česku je klíčovým krokem v boji proti sebepoškozování a sebevraždám. Jeho hlavním cílem je snížit počet sebevražd, pokusů o sebevraždu a dalších forem sebepoškozování a dosažení poklesu sebevražd o jednu třetinu do roku 2030, a to prostřednictvím zvýšené dostupnosti služeb, provádění prevence sebevražd a sebepoškozování, identifikováním ohrožených skupin obyvatelstva a zvyšováním povědomí o této problematice a vzděláním veřejnosti a zdravotníků. Informovat a detabuizovat problematiku sebevražd je potřebné, avšak je nutné postupovat citlivě a s ohledem na možná rizika, např. zvýšení pravděpodobnosti napodobení takového činu (tzv. Wertherův efekt). Z tohoto důvodu je důležité informovat o tématu sebevražd citlivě a zodpovědně.

Příkladem dobré praxe v oblasti prevence sebevražd je Finsko, kde se podařilo snížit počet sebevražd u mužů o více než 50 % během posledních třiceti let. Tato země se zaměřila na identifikaci hlavních faktorů spojených se sebevraždami, včetně duševního zdraví, užívání návykových látek a alkoholu, a přijala kroky k jejich omezení. Strategie zahrnovala i zřízení krizových telefonních linek pro lidi se sebevražednými myšlenkami a spolupráci s médii, aby se zabránilo sensacionalizaci tématu sebevražd. Odhaduje se, že počet nedokonaných sebevražd (demonstrativních sebevražd a pokusů o sebevraždu) je zhruba pětkrát vyšší než počet dokonaných sebevražd, PSYCHOWEB.CZ.

Sociální zátěž

Sociální dopady duševních onemocnění jsou předmětem vědeckých studií, přičemž mezi psychickými onemocněními a jejich sociálními dopady byla zjištěna zřejmá souvislost. Vzhledem k tomu, že mnohé duševní poruchy ovlivňují chování, mají vliv i na to, jak jedinec s psychickým onemocněním interaguje ve společnosti. Stejně tak ovlivňují to, jak společnost formuluje domněnky o této skupině osob a jak s duševně chorými komunikuje.

Zaměstnanost dle závažnosti duševního onemocnění v zemích OECD v letech 2012-2016

Srovnání zaměstnanosti běžné populace (neprožívající duševní nepohodu) a osob s mírnými až závažnými projevy duševního onemocnění.

Interpretace:

Graf předkládá srovnání mezi zaměstnaností běžné populace (neprožívající duševní nepohodu) a osob s mírnými až závažnými projevy duševního onemocnění. Lidé trpící duševním onemocněním vykazují mnohem nižší zaměstnanost než běžná populace. Největší rozdíl v zaměstnanosti mezi lidmi trpícími duševním onemocněním a lidmi, kteří jím netrpí, je v USA. Nejmenší rozdíl je pozorován v Japonsku. V Česku je poměrně velký rozdíl v zaměstnanosti mezi lidmi trpícími závažným duševním onemocněním a lidmi s jeho mírnou formou nebo lidmi, kteří duševním onemocněním netrpí, ale mezi lidmi s mírnou formou duševního onemocnění a lidmi, kteří netrpí duševním onemocněním, není v zaměstnanosti patrný významný rozdíl. Sousední Polsko vykazuje v zaměstnanosti jednotlivých skupin opačný rozdíl než Česko.

Kontext:

Hlavními společenskými problémy, jimž čelí lidé s duševními chorobami, jsou veřejná stigmatizace a diskriminace. Studie poukazují zejména na skutečnost, že se lidé trpící psychickým onemocněním musí vyrovnávat s diskriminací a předsudky, když se ucházejí o zaměstnání, využívají služeb v oblasti péče o duševní zdraví a když hledají ubytování k pronájmu. Lidé trpící duševními problémy jsou navíc přibližně o šest procent méně produktivní než jejich kolegové, OECD.

Lidé, kteří uvádějí, že trpí chronickou depresí, vykazují nižší zaměstnanost než běžná populace. Asi polovina obyvatel Evropské unie v rozmezí 25 a 64 let, kteří trpí chronickou depresí, je nezaměstnaná. Odhady navíc naznačují, že je u osob s duševními poruchami v zemích OECD nezaměstnanost vyšší v průměru o 7,7 procentních bodů. Také se odhaduje, že je jejich pracovní kariéra kratší a je pro ně obtížnější hledat práci, OECD.

Lidé trpící závažnými duševními poruchami mívají horší přístup ke zdravému stravování a mohou mít méně příležitostí k tomu, aby se věnovali zdraví prospěšným aktivitám Problémy v oblasti duševního zdraví, jako jsou úzkosti a deprese, se také spojují s horšími výsledky ve škole. U studentů trpících těmito problémy je v průměru o 24 % vyšší pravděpodobnost, že musí opakovat ročník, HEADWAY.

Důkazy spojující problémy s duševním zdravím s nepříznivými sociálními podmínkami poukazují i na související kriminalitu a zranění. Studie ukazují, že je u lidí trpících závažnými duševními onemocněními dvakrát až třikrát vyšší pravděpodobnost, že zemřou v důsledku nehody . U těchto osob je také dvakrát až čtyřikrát vyšší pravděpodobnost narozdíl od běžné populace, že se stanou obětí vraždy nebo zemřou násilnou smrtí . Podobně je u dospělých osob trpících závažným duševním onemocněním vyšší riziko, že budou vystaveni jiným formám násilí . Další příčinou úmrtí jsou sebevraždy, a to zejména v prvním roce po propuštění z hospitalizace, NCBI. Důkazy dále naznačují, že v bohatších zemích je třetina všech trestných činů páchána osobami, u kterých byla ve věku sedmi až devíti let diagnostikována nějaká porucha WOL.IZA.ORG.

Studie zkoumají i to, jak se v souvislosti se změnami v péči o duševní zdraví na individuální úrovni mění sociální situace pacientů, například jejich zaměstnanost. V USA se uskutečnila randomizovaná kontrolní studie, která zkoumala, jaký vliv má terapie u pacientů s duševními poruchami na jejich zaměstnání. Experimentu se účastnila jedna skupina pacientů, kteří absolvovali kognitivní terapii, druhá skupina pacientů dostávala léky a třetí skupina placebo ve formě pilulek. Pacienti byli sledováni až po dobu 24 měsíců. U pacientů, kteří docházeli na terapii, došlo ke konci daného období ke zvýšení zaměstnanosti. Pacienti, kteří užívali místo terapie antidepresiva, nevykázali významné zvýšení zaměstnanosti a stejně tak ani pacienti užívající placebo. Přestože byla tato studie svým rozsahem omezená a byla pravděpodobně ovlivněna vnějšími ekonomickými faktory, výsledky experimentu naznačují, že kognitivní terapie může napomáhat zaměstnanosti více než pouhá léčba antidepresivy, NCBI. Přesto je důležité poznamenat, že také existují důkazy o tom, že různé kategorie léčiv přispívají různým způsobem k lepšímu fungování pacientů ve společnosti, NCBI.

Ekonomická zátěž

Společenské dopady duševních onemocnění významně přesahují samotné náklady na zdravotní a sociální péči. Několik studií spojuje duševní onemocnění kromě nákladů na zdravotní péči také s náklady souvisejícími se snížením produktivity.

Přímé a nepřímé náklady vzniklé kvůli duševním onemocněním v Evropě v roce 2015

Náklady související s duševními onemocněními se v ekonomice projevují přímo a nepřímo. Předkládáme jejich vyjádření jako podíl HDP.

Interpretace:

Náklady související s duševními onemocněními se v ekonomice projevují přímo a nepřímo. Přímé náklady zahrnují veškeré náklady související s diagnózou a léčbou poskytovanou systémem zdravotní péče, jedná se o konzultace s lékařem, léky, hospitalizace atd. Nepřímé náklady odkazují na ztrátu příjmů v důsledku událostí souvisejících s duševním onemocněním, jedná se o snížení produktivity, mortalitu a neuskutečněné činnosti, které by byly realizovány, pokud by jedinec netrpěl duševním onemocněním. OECD upozorňuje na skutečnost, že tyto náklady jsou významně podhodnocené, neboť do úvahy nebyly zahrnuty některé složky výdajů.

Kontext:

Podle OECD dosahuje roční ekonomická zátěž související s duševními onemocněními v Evropské unii 4 % HDP, což představuje 600 miliard euro každý rok, EPRS. Všechny odhady se obecně shodují na tom, že duševní onemocnění významným způsobem ovlivňují ekonomické náklady, a navzdory rozdílům v metodikách použitým pro zpracování jednotlivých studií, se většina studií shoduje na tom, že nepřímé náklady jsou mnohem vyšší než náklady přímé. Hlavním zdrojem ekonomických ztrát je snížená produktivita v důsledku absencí a sníženého pracovního výkonu. V případě absencí se jedná o nepřítomnost zaměstnance v práci, pokud jde o snížený pracovní výkon, zaměstnanci jsou sice fyzicky přítomní, ale množství jejich odvedené práce není optimální.

Důkazy ukazují, že si problémy v oblasti duševního zdraví vyžadují absenci mnohem častěji než problémy fyzické povahy, přičemž problémy s duševním zdravím jsou třikrát častější než ty související s fyzickým zdravím (0,6 procentního bodu oproti 0,2 procentního bodu) . Deprese, stres a úzkosti byly ve skutečnosti u osob trpícími duševním onemocněním označeny za nejvýznamnější zdroj absencí, ačkoli u této skupiny tvoří méně než jejich třetinu, NCBI. Gallupův ústav hodnotil vliv duševního zdraví zaměstnanců na neplánované absence v práci. Skupina zahrnovala 115 000 dospělých z 50 států USA a z District of Columbia v USA. Výsledkem průzkumu bylo zjištění, že problémy s duševním zdravím souvisí s významně vyšším počtem absencí než problémy fyzického charakteru u osob s dobrým duševním zdravím (11,8 oproti 2,5 za rok), GALLUP GROUP.

Dopady problémů souvisejících s duševním a fyzickým zdravím obdobně predikují i pravděpodobnost snížení pracovního výkonu. I v tomto případě se zdá, že problémy s duševním zdravím ovlivňují výkonnost více než problémy fyzické povahy, WILEY ONLINE LIBRARY. Tento negativní dopad se jeví jako relativně stejný ve všech demografických skupinách, u všech typů zaměstnání a forem práce, ačkoli se jeho rozsah může u různých typů zaměstnání lišit.

Absence a snížená pracovní efektivita vysvětlují část nepřímých nákladů připisovaných problémům v oblasti duševního zdraví. Zaměstnavatelé se z důvodu absencí a snížené pracovní efektivity potýkají se snížením výkonnosti a s tím, že zaměstnanci neodvádějí práci, která se od nich očekává. To může vést ke snížení mezd těchto zaměstnanců a společně s diskriminací vůči lidem se závažným duševním onemocněním se tak dá vysvětlit rozdíl v příjmech mezi běžnou populací a lidmi trpícími duševním onemocněním.

Přímé náklady související s problémy v oblasti duševního zdraví představují druhý největší příspěvek k celkovým nákladům v ekonomice. Například každodenní spotřeba antidepresiv se v Česku zvýšila z 3,2 na 1 000 obyvatel v roce 1993 na 69,4 na 1 000 obyvatel v roce 2021, OECD. Duševní poruchy navíc obvykle vyžadují dlouhodobé pobyty ve zdravotnických zařízeních. Hospitalizace kvůli problémům s duševním zdravím u nás trvají více než čtyřikrát déle než hospitalizace z jiných příčin, EUROSTAT. Dalším faktorem přispívajícím k výdajům souvisejícím s duševním zdravím je zhoršení fyzického stavu v důsledku duševního onemocnění.

Další výdaje se pak pojí s náklady na případné zapojení orgánů činných v trestním řízení a náklady vznikají i rodinám osob trpících duševními poruchami.

Diskuse

Dopady problémů postihujících duševní zdraví jsou všudypřítomné a ovlivňují sociální a zdravotní oblast i ekonomiku. Pokud by se pacientům trpícím duševním onemocněním dostalo léčby, bylo by možné zachránit mnoho životů. Spolu se zdravotní zátěží se projevuje i zátěž na sociální oblast a ekonomiku. Lidé trpící duševními problémy se jen obtížně začleňují do společnosti, což v jejich případě znamená i obtížnější přístup k zaměstnání. Ekonomické náklady přisuzované duševním onemocněním se považují za významné a vyskytující se na více rovinách.