Open main menu

terminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Diskriminace a trestné činy z nenávisti

Ve veřejné debatě rezonuje téma diskriminace nejen v neziskovém sektoru, ale i v politické sféře. V současné době sledujeme významný pokrok při odstraňování diskriminace díky různým kampaním a přijímané legislativě, která směřuje k vyrovnání podmínek v pracovním prostředí, ve vzdělávání, při poskytování zdravotní péče a v mnoha dalších oblastech společnosti. I přes existující povědomí o konkrétních menšinových skupinách v Česku, které jsou terčem diskriminace, česká veřejnost stále není plně obeznámena s celkovým rozsahem a dopady diskriminace v širším kontextu.

Antipatie domácností vůči menšinovým sousedům v Evropě v letech 2017–2022

Homosexuálové, cizinci, osoby jiné rasy a osoby vyznávající jiné náboženství by vadili jako sousedé obyvatelům Evropy různou měrou. Grafy znázorňují, podíly osob, které by tyto skupiny nechtěly mít za sousedy.

Interpretace:

Infografika byla zpracována s využitím dat z mezinárodního výzkumného programu World Values Survey (WVS, 2017-2022). Z dat je možné usuzovat, že české domácnosti jsou v průměru otevřenější vůči rozdílné sexuální orientaci než vůči rozdílům v rasové a etnické příslušnosti. Velmi výrazně se ve výsledcích ukazuje nesympatie k cizincům, kdy podíl osob, které by nechtěly mít za sousedy cizince, více něž dvojnásobně převažoval průměr sledovaných zemí. Nesympatie vůči sousedům s odlišnou vírou je mírně nad průměrem vybraných zemí, ale zůstává poměrně nízká.

Kontext:

Hlavním problémem souvisejícím s diskriminací je její dopad na zdraví a sociální situaci. Výzkumy věnované diskriminaci ukazují, že se s ní lidé setkávají v různých situacích v každodenním životě a že její spouštěče vyrůstají z různých příčin. Diskriminaci je možné chápat jako stresor ovlivňující duševní i tělesné zdraví, přičemž bylo zjištěno, že opakované vystavení jedince diskriminaci způsobuje vyšší reaktivitu jeho organismu na stresující společenské situace, Psycholl Bull. Podobně se předpokládá, že se každodenní setkávání s diskriminací stává chronickým stresorem ovlivňujícím obranné mechanismy jedince a zvyšuje jeho náchylnost k tělesným onemocněním.

Metaanalytická studie (tedy studie přezkoumávající několik různých studií k danému tématu s cílem poskytnout přesvědčivější důkazy) spojila diskriminaci s horším stavem duševního zdraví, a to v případě různých psychických problémů. Konkrétně 69 % ze 107 přezkoumaných studií identifikovalo významný vztah mezi pociťovanou diskriminací a duševním zdravím, přičemž tato souvislost nebyla významně ovlivněna příslušností k určité etnické skupině nebo k pohlaví. Zároveň bylo při porovnání nedávné a celoživotní diskriminace zjištěno, že aktuální diskriminace má pro duševní zdraví mnohem závažnější důsledky než ta, se kterou se dotyčný potýká celý život. Toto zjištění je možné vykládat tak, že diskriminace významně a s okamžitým účinkem ovlivňuje celkové zdraví jedince, přičemž má tento dopad v průběhu času tendenci se zmírňovat. Na druhé straně to ale také znamená, že opakované zažívání diskriminace přerušuje proces léčby negativních zdravotních následků způsobených diskriminací. Nejčastějším zjištěným typem vnímané diskriminace byla diskriminace kvůli rasovému nebo etnickému původu (to dokládá 66 % z celkového vzorku metaanalýz).

Vědci kromě toho naznačili, že vnímaná diskriminace může vést k rizikovějšímu chování, například ke konzumaci alkoholu nebo kouření, které má napomáhat se s danou situací vyrovnat. Empirické důkazy tedy pozorují vztah mezi prožívanou diskriminací a důsledky v chování jedince, kdy se lidé vzdávají zdravého chování, nebo se začínají chovat rizikově.

Diskriminace může zajít až do extrému a stát se trestným činem. Informace o nich jsou ukládány do záznamových systémů, které umožňují datovým analytikům stratifikovat trestné činy z nenávisti podle regionů. V Česku s těmito informacemi pracují policejní analytici a data jsou zadávána do statistických přehledů kriminality.

Antipatie vůči menšinovým sousedům dle věku respondenta

Grafy ukazují věkové rozložení osob, které uvedly, že by nechtěly mít za sousedy homosexuály, cizince, osoby jiné rasy či jiného náboženství.

Interpretace:

Obecně lze říci, že se u všech odpovědí objevuje s rostoucím věkem respondentů nárůst antipatie vůči určitému typu sousedů. Je důležité poznamenat, že vyobrazená data nepředstavují skutečné případy diskriminace, spíše poukazují na názory a postoje ve společnosti.

Kontext:

Ve vyšším věku se často objevuje tendence k většímu množství negativních předsudků vůči cizincům a homosexuálům. Tato skutečnost může být způsobena například kulturními a historickými faktory a osobními zkušenostmi jednotlivce. S přibývajícím věkem může mít člověk tendenci více lpět na tradičních hodnotách a přesvědčeních, která mohou být méně tolerantní vůči lidem s odlišnou sexuální orientací nebo kulturou. Tento jev může být také částečně spojen s nedostatkem expozice různorodosti a novým perspektivám, což může vést k upevnění stávajících předsudků. Nicméně je důležité si uvědomit, že každý jedinec je jedinečný a že postoje a názory se mohou lišit i mezi lidmi ve stejném věku. Zlepšení porozumění a otevřená komunikace mezi generacemi mohou přispět ke snižování negativních předsudků a podpoře tolerance a respektu v různorodé společnosti.

Trestné činy z nenávisti v Česku v letech 2016–2022

Meziroční trendy ve zločinech z nenávisti s doplněním o podíl objasněných případů a počet stíhaných osob.

Interpretace:

Trestné činy z nenávisti nebo tzv. projevy předsudečné nenávisti označují jednání, které je motivováno nesnášenlivostí a společenskými předsudky vůči určité skupině obyvatel. Zpravidla se jedná o skupiny definované rasou, národností, etnicitou, náboženstvím, sexuální orientací, politickým nebo jiným smýšlením či sociálním původem. Infografika vyobrazuje počet trestných činů z nenávisti evidovaných Policií ČR v letech 2016–⁠⁠⁠⁠⁠2022. Zároveň představuje bližší vhled do podílu objasněných trestných činů a počtu stíhaných osob. V meziročním srovnání můžeme pozorovat snížení počtu trestných činů z nenávisti v letech 2020 a 2021, následované opětovným zvýšením v roce 2022, což může úzce souviset s ruskou agresí na Ukrajině. V roce 2022 byl oproti roku 2021 zaznamenán mírný nárůst stíhaných a obžalovaných osob u trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 trestního zákoníku, kdy schvalování ruské agrese na Ukrajinu může být kvalifikováno právě jako tento trestný čin. Nárůst byl také zaznamenán u trestného činu projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka podle § 404 trestního zákoníku a u trestného činu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 2 písm. e) trestního zákoníku. Ačkoliv můžeme pozorovat nárůst počtu trestných činů v roce 2022, data současně poukazují na snížení počtu stíhaných osob. Tento nesoulad může být potenciálně vysvětlen vyšším počtem trestných činů spáchaných jednou osobou.

Kontext:

Reportovaná data nezachycují všechny projevy nenávisti v Česku ani nepředstavují skutečný počet případů diskriminace vůči menšinovým skupinám. Zatímco údaje o trestných činech z nenávisti je možné dohledat, skutečný počet případů diskriminace není možné ve většině případů řádně zjistit, neboť mírnější formy diskriminace nejsou obvykle nahlašovány. Údaje zobrazené v infografice 3 spíše ilustrují formu extremismu, tedy ideologické postoje jednotlivců, které se odchylují od ústavních a právních norem, ohrožují základní demokratické principy a porušují lidská práva.

Případy diskriminace je možné zařadit do různých kategorií:

Rasově motivované trestné činy: Pro příklad je možné uvést případ političky a jejího dítěte, kterým bylo na sociálních sítích vyhrožováno kvůli jejímu údajnému spojení s migranty. Podobný podtext měl případ vandalismu, při kterém se objevily protiromské a protiindické nápisy v bytovém domě, v němž žije romská rodina. K případu diskriminace ve spojení s násilím došlo v obchodě, kde byla dvěma muži napadena rusky mluvící žena a její tříletý syn. Útok byl přičítán jejich domnělé národnosti.

Antisemitsky motivované trestné činy z nenávisti: Většinou jsou oznamovány případy vyhrožování. Bylo nahlášeno i několik výhrůžek, které se objevily v médiích. Oznamovány ale byly i osobní výhružky a výhružky po telefonu. K antisemitsky motivovaným výpadům údajně dochází v reakci na teorie vykreslující semitské komunity v negativním světle. O uvedených případech informovala Federace židovských obcí v České republice.

Trestné činy z nenávisti vůči osobám s postižením: Oznámené případy trestné činnosti z nenávisti vůči osobám s postižením patří mezi ty nejnásilnější. Zahrnují znásilnění, fyzické útoky, vraždu, diskriminaci v dopravě a obecně výhrůžky poškozením fyzického a duševního zdraví.

Trestné činy z nenávisti vůči muslimům: Nahlašovány jsou především případy vyhrožování a rasových nadávek.

Trestné činy z nenávisti vůči Romům: Počet protiromských projevů vůči místní romské komunitě se v současné době snižuje.

Genderově motivované trestné činy: Oznámené případy zahrnují zejména výhrůžky na sociálních sítích a nadávky.

Trestné činy z nenávisti vůči LGBTI: Oznámené případy jsou na škále od výhrůžek a urážek po fyzické a psychické násilí. V Česku patří tento typ incidentů mezi nejčastější případy diskriminace.

Boj proti diskriminaci menšin zaznamenal v uplynulých desetiletích velký pokrok. Česko od roku 2020 realizuje program ODIHR Prosecutors and Hate Crime Training (PAHCT), jehož cílem je zlepšení reakce soudů při posuzování případů zahrnujících diskriminaci. Česko již navíc několik desetiletí zveřejňuje každoroční zprávu o extremismu, která otevřeně prezentuje informace o skutečnostech diskriminující povahy.