Open main menu

Jak číst infografiky DoZterminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Alergie a alergeny

Shrnutí

Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na látky, které jsou pro většinu lidí neškodné. Takové látky označujeme jako alergeny. Patří mezi ně především pyly, potraviny, léky, roztoči, zvířecí alergeny či plísně (NZIP, 2023).

Imunitní reakce probíhá nejčastěji za účasti protilátek, které se naváží na alergen a spustí kaskádu reakcí, a to včetně uvolnění histaminu, což vede mimo jiné ke kýchání, rýmě, svědění, ekzému, dušnosti nebo zažívacím potížím (IQWiG, 2023). Reakce může mít různou intenzitu – od mírné až po život ohrožující anafylaxi, která se vyznačuje rychlým nástupem a potenciálně život ohrožujícími poruchami dýchacích cest nebo oběhu a která bývá spojena se změnami na kůži a na sliznicích (WHO, 2020).

Výskyt alergií je celosvětově na vzestupu. Nějakou formou alergie trpí 30–40 % světové populace, což z ní činí jednu z největších skupin chronických onemocnění současnosti (Science Direct, 2016). Podle průzkumu IPSOS z roku 2023 až 90 % obyvatel České republiky někdy zaznamenalo projev alergie, i když ne vždy šlo o klinicky diagnostikovanou diagnózu (IPSOS, 2019).

K nárůstu alergií přispívá kouření, včetně pasivního, městské prostředí, znečištěné ovzduší i klimatická změna, jak upozorňují světové studie o environmentálních alergiích (např. Pawankar et al., 2014).

Každý člověk by měl v případě podezření na alergickou reakci vyhledat alergologa, sledovat spouštěče alergie a dodržovat léčbu. Na celospolečenské úrovni je třeba monitorovat a chránit životní prostředí, podporovat výzkum alergií a vytvářet intervence, které pomohou alergikům předcházet styku s alergeny (EAACI, 2023).

Hlavní zjištění

• Téměř tři z deseti českých dětí mají diagnostikované alergické onemocnění.
• V různých věkových kategoriích dominují různé alergeny a alergie.
• Prevalence astmatu v České republice výrazně roste a mezi jednotlivými kraji se liší velmi nerovnoměrně.
• Klimatická změna a znečištěné životní prostředí přispívají k vyššímu množství pylových alergenů v ovzduší.
• Mezi systémové intervence patří uvádění alergenů na potravinách, systémy hlášení nežádoucích účinků léčiv a rozvoj diagnostických metod.

Alergie v České republice

Sledovaní pacienti s vybranými alergickými onemocněními v alergologických ambulancích podle věku (míra výskytu na 100 000 obyvatel v roce 2021) a podíl dětí s alergiemi dle věku a pohlaví (v roce 2016)

Interpretace

Zdravotnická ročenka České republiky z roku 2021 nabízí základní pohled na alergologická data české populace. Celkový počet pacientů dlouhodobě sledovaných v alergologických ambulancích dosáhl 764 720, přičemž informace o četnosti výskytu alergií v jednotlivých věkových skupinách jsou vyjádřeny v přepočtu na 100 000 obyvatel. Alergie se vyskytují nejčastěji ve věkové kategorii 15–⁠⁠⁠⁠⁠⁠19 let, následují děti ve věku 6–⁠⁠⁠⁠⁠⁠14 let, poté dospělí a nejnižší výskyt je zaznamenán v nejnižší věkové kategorii dětí do 5 let. Nejvyšší výskyt v celkové populaci je zaznamenán u alergické rýmy, téměř o polovinu nižší výskyt se týká astmatu a nejnižší prevalenci vidíme u atopické dermatitidy. Zatímco v nejnižší věkové kategorii mezi dětmi do 5 let dominuje diagnóza atopické dermatitidy, ve všech ostatních věkových kategoriích jednoznačně dominuje alergická rýma. Ta je rozšířená především ve věkové kategorii 15–⁠⁠⁠⁠⁠⁠19 let, dále 6–⁠⁠⁠⁠⁠⁠14 let, ale i u dospělých. V roce 2021 bylo v kategorii dospělých rovněž zaznamenáno 20 případů astmatu a alergických onemocnění horních dýchacích cest uvedených jako nemoci z povolání. Jednalo se o 13 žen a 7 mužů (ÚZIS ČR, 2022).

Do dotazníkového šetření (Studie zdraví dětí 2016) sledujícího prevalenci alergických onemocnění v dětské populaci bylo prostřednictvím ordinací praktických lékařů zapojeno celkem 6 329 dětí ve věku 5, 9, 13 a 17 let. Lékařem diagnostikované alergické onemocnění bylo zaznamenáno u 29,4 % dětí. Prevalence byla vyšší ve starších věkových skupinách, přičemž tento trend byl patrný zejména u respiračních forem alergie.

Astma bylo diagnostikováno u 9,9 % dětí, přičemž jeho prevalence narůstala s věkem (od 6,3 % u pětiletých do 11,6 % u sedmnáctiletých). Sezónní alergická rýma se vyskytla u 12,6 % dětí a její výskyt rovněž s věkem významně stoupal (5,8 % oproti 18,7 %; p < 0,001). Výskyt celoroční alergické rýmy měl obdobný trend (2,8 % u nejmladších a 5,1 % u nejstarších dětí). Naopak prevalence atopické dermatitidy (9,8 %) byla napříč věkovými skupinami srovnatelná.

Celkově byl podíl dětí s alergickým onemocněním vyšší u chlapců než u dívek (31,6 % vs. 27,1 %; p < 0,001). Astma (12,2 % vs. 7,5 %; p < 0,001) i sezónní alergická rýma (14,3 % vs. 10,8 %; p < 0,001) byly významně častější u chlapců. U atopické dermatitidy nebyl mezi pohlavími zjištěn statisticky významný rozdíl (SZÚ, 2016).

Kontext

V letech 1996–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2006 prevalence alergií u českých dětí vzrostla. V letech 2006–2016 pak došlo k mírnému, statisticky významnému poklesu, kdy se snížila prevalence atopického ekzému, výskyt pylové rýmy se nezměnil a u astmatu byl zaznamenán naopak mírný, avšak statisticky významný nárůst. Ve druhém sledovaném období se prevalence alergií u dětí celkově výrazně neměnila, u dětí předškolního věku však došlo k významnému poklesu celkové prevalence alergií kvůli poklesu atopického ekzému, což je v kontextu předchozího nárůstu pozitivní signál. Téměř tři z deseti dětí (29,4 %) měly lékařem diagnostikované alergické onemocnění a astma u sedmnáctiletých je čím dál častější. Významnou roli hraje také rodinná zátěž. Alergické onemocnění v přímé linii (u matky, otce nebo u sourozenců) bylo přítomno u více než poloviny všech dětí (56,0 %) a téměř u tří čtvrtin dětí s alergií (74,4 %). U dětí s pozitivní rodinnou anamnézou byla alergie výrazně častější než u dětí bez alergického onemocnění v rodině (40,7 % oproti 16,8 %) (SZÚ, 2016).

Prevalence alergií celosvětově postupně narůstá a v současnosti postihuje přibližně 20–30 % populace. V Evropě dosahuje výskyt potravinových alergií zhruba 19,9 %, přičemž mezi jednotlivými regiony existují výrazné rozdíly. Široké spektrum alergenů i rozmanitost alergických reakcí činí diagnostiku náročnou, přestože dnes již zahrnuje celou řadu metod a současně se dynamicky rozvíjejí i možnosti léčby (Alska et al., 2025).

Alergie na potraviny v České republice

Nejčastější potravinové alergeny podle věku (2015–2017)

Interpretace

Studie analyzující reakce sledovaných pacientů na potravinové alergeny ukazuje výrazné rozdíly mezi věkovými kategoriemi. Do registru bylo v letech 2014–2017 zařazeno celkem 1 757 pacientů z 34 alergologických pracovišť ve 12 krajích, přičemž pro finální analýzu bylo k dispozici 1 747 pacientů s nově diagnostikovanou potravinovou alergií. Malé děti do jednoho roku mají nejčastěji alergii na mléko a vejce. Tyto alergie ale s věkem postupně ubývají a u dospělých se vyskytují jen zřídka. Naopak alergie na ovoce, zeleninu a ořechy se častěji objevují až u starších dětí a dospělých. Existují také skupiny alergenů, na které pacienti reagují častěji ve vyšším dětském věku, zatímco v raném dětství i v dospělosti jsou tyto reakce méně časté. Patří sem například arašídy, luštěniny, semena, ryby a mořské plody. Celkově se jako málo alergenní ve všech věkových skupinách projevuje maso, koření, bezlepková mouka a rýže.

Nejběžnější potravinou vyvolávající alergické reakce je ve věkové kategorii 1–⁠⁠⁠⁠⁠⁠5 let mléko, v kategorii 6–⁠⁠⁠⁠⁠⁠17 let jablko a u dospělých lískový ořech. Mezi osmi nejběžnějšími potravinovými alergeny ve všech věkových skupinách najdeme arašíd, lískový ořech, vlašský ořech a jablko. Zajímavé je, že přestože mandle nebývají považovány za častý spouštěč alergie, u českých pacientů se objevují mezi těmi nejběžnějšími alergeny, naopak ale vidíme relativně nízký výskyt reakcí na pšeničnou mouku (Bělohlávková et al., 2021).

Kontext

Alergie na potraviny často způsobují závažné alergické reakce. Systémová opatření pro řešení stoupající prevalence potravinových alergií se mají projevit ve více oblastech, například v přiměřených zákonných ustanoveních. Například v členských státech Evropské unie je od roku 2014 povinné označovat 14 nejběžnějších alergenů na všech balených i nebalených potravinách (NZIP, 2022). I samotný proces zpracování a výroby potravin je z hlediska hygienických pravidel, včetně zamezení nežádoucího kontaktu potravin s alergeny, v EU ošetřen nařízením Evropské komise (EU, 2025).

Zprávy WHO, EFSA a WAO se shodují, že prevalence potravinových alergií výrazně narůstá, a to během posledních třiceti let zejména u dětí. Častá je také pylově-potravinová zkřížená reaktivita, například bříza s lískovým ořechem (EFSA, 2025). Novodobé změny ve stravování pravděpodobně přispívají k růstu alergií, a to především kvůli vysokému podílu vysoce zpracovaných potravin, který vede k narušení mikrobiomu, nižšímu množství vlákniny a fermentovaných potravin. To přispívá ke snížení imunitní tolerance, omezené pestrosti stravy v raném dětství či vysokému obsahu soli a nasycených tuků, které podporují rozvoj zánětů (Głąbska et al., 2023; Venter et al., 2024).

Diagnostika potravinových alergií se provádí kožními prick testy, specifickými IgE testy, eliminační dietou či orálním provokačním testem. V případě alergické reakce se využívá především anamnéza, kožní testy (př. penicilin), testy IgE a kontrolovaná provokace ve specializovaných centrech (Tong et al., 2021). Alergie na potraviny bývá ošetřována eliminací alergenu, antihistaminiky nebo kortikosteroidy a v případě anafylaxe adrenalinovým autoinjektorem. U některých potravin se rozvíjí desenzibilizace (například u arašídu).

Alergie na léčiva v České republice

Interpretace

V letech předcházejících pandemii covid-19 a během jejího prvního roku (2015–2020) se počet zdravotníky hlášených podezření na výskyt nežádoucích účinků léčivých přípravků Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv pohyboval mezi 815 a 1388 případy ročně a hlášení pacientů se pohybovala mezi 577 a 784 ročně (SÚKL, 2025.). Rok 2021 ukazuje mimořádný nárůst hlášení od zdravotnického personálu i ze strany pacientů (SÚKL, 2022). V roce 2022 počet hlášení poklesl, nicméně nadále zůstal ve srovnání s minulostí vysoký a počty hlášení od pacientů zůstávají vysoké i v dalších letech. Výrazný nárůst počtu hlášení v letech 2021 a 2022 je pravděpodobně způsobený pandemickým výskytem onemocnění covid-19, přičemž většina hlášení se týkala právě vakcíny proti covid-19.

Kontext

Alergie na léčiva mohou často vést k závažným reakcím. Řešení jejich rostoucího výskytu vyžaduje systémová opatření v různých oblastech včetně odpovídající legislativní úpravy. V procesu výroby léčiv je rovněž nutné zabránit křížové kontaminaci a také, je-li to možné, používat látky s menším rizikem vyvolání alergické reakce, (Inovace VOV, n.d.). V případě výskytu nežádoucího účinku léků je velice důležité, aby byl nahlášen Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, který shromažďováním a vyhodnocováním těchto informací přispívá k bezpečnější výrobě léků (SÚKL, n.d.). Proces farmakovigilance se po uvedení léčiva na trh zabývá sledováním užívání přípravků především z pohledu nežádoucích účinků, vyhodnocováním poměru rizik a přínosů léčiv a poskytováním informací o jejich vhodném užívání zdravotníkům a pacientům. V případě potřeby na základě poznatků o užívání léčiv v praxi dochází k úpravě textu příbalových letáků, omezení indikací k použití přípravku, změně dávkování, změně výdeje (například z volně prodejného léku se stane lék na předpis) a v situaci, kdy rizika užívání léku převyšují jeho přínos, může dojít ke stažení z trhu (SÚKL, n.d.).

V případě alergie na léčiva je patrný mírný rostoucí trend. Prevalence se pohybuje kolem 5–10 % a zvyšuje se díky vyšší spotřebě antibiotik a NSAID, ale i díky kvalitnějšímu systému hlášení nežádoucích účinků. Podle World Allergy Organization tvoří největší podíl alergií betalaktamová antibiotika (penicilin, amoxicilin), NSAID (ibuprofen, aspirin), kontrastní látky, lokální anestetika a biologická léčiva (Thong et al., 2021).

V případě lékové alergie je nutné vyhýbat se problematickému léku a nejlépe nasadit jinou alternativu. V indikovaných případech se doporučuje desenzibilizace (Thong et al., 2021).

Alergie na pyl

Interpretace

V Evropě trpí pylovou alergií přibližně 40 % populace, přičemž výskyt alergie na pyl břízy se za posledních 20 let ztrojnásobil. Diagnostikována je však pouze malá část osob, které se domnívají, že pylovou alergií trpí, jelikož odborné vyšetření absolvovalo přibližně 15 % z nich (Pylová služba, n.d.).

Nejčastějšími pylovými alergeny v České republice i v Evropě jsou pyly stromů (bříza, líska, olše, javor, topol), trav (bojínek, lipnice, jílek) a bylin (pelyněk, jitrocel, ambrozie) (SZÚ, n.d.).

Rostoucí prevalence pylových alergií je spojována s environmentálními faktory. Množství atmosférického pylu roste, a ačkoli tento trend nelze jednoznačně připsat rostoucím teplotám vzduchu, může být ovlivněn nárůstem emisí CO₂ způsobených lidskou aktivitou (Ziello et al., 2012). Zvyšující se množství pylu i délka pylové sezóny navíc korelují se stoupající teplotou na severní polokouli (Ziska et al., 2019).

Na zvyšující se prevalenci pylových alergií má vliv také znečištěné ovzduší (např. dopravou nebo průmyslem), které může oslabovat nosní sliznici a zvyšovat pravděpodobnost alergické reakce. Klimatická změna prodlužuje období mírného počasí, čímž se prodlužuje pylová sezóna a zvyšuje koncentrace pylu v ovzduší. Roli hraje i šíření nepůvodních druhů rostlin, které zvyšují expozici novým alergenům, a také stres, jenž je spojován s vyšším výskytem alergické rýmy a astmatu (Pylová služba, n.d.).

Kontext

Klimatická změna má na rozvoj alergií prokazatelný vliv, neboť rostliny v jejím důsledku začínají kvést dříve, pylová sezóna trvá déle, počet dní s vysokou koncentrací pylu se zvyšuje a alergenní rostliny se šíří do nových oblastí. Evropské studie dokládají také vliv znečištění ovzduší (EU, 2020). Polétavý prach totiž zvyšuje agresivitu pylu a oxid dusičitý a ozón poškozují pylová zrna, z nichž se pak uvolňuje více alergenů. V městském prostředí proto lidé alergiemi trpí častěji a intenzivněji.

Diagnostika pylové alergie se provádí podobně jako u potravinových alergií především pomocí kožních prick testů a stanovením specifických IgE protilátek. Přestože se pyly do těla dostávají dýchacími cestami, pacient netrpí pouze rýmou či zduřením nosní sliznice, ale mohou se u něj objevit také oteklá oční víčka nebo zánět spojivek, pocit nemoci, bolesti hlavy, únava, kašel a dušnost nebo poruchy spánku. Situace se pro pacienty komplikuje v případě výskytu zkřížené potravinové alergie nebo při rozvoji astmatu. V případě, že pylová alergie není léčena včas, spektrum alergenů se může rozšiřovat o prachové roztoče, srst domácích zvířat apod. (NZIP, 2022).

Pacienti s pylovou alergií by měli sledovat pylový monitoring, při vysokých koncentracích pylu by se venku měli pohybovat ideálně po dešti, užívat doporučené nebo předepsané léky, nosit roušku apod. (Pyly, n.d.). Alergikům by dále prospěla další modernizace pylového monitoringu, omezení výsadby alergenních dřevin a snaha o zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí skleníkových plynů.

Astma v České republice a ve světě

Podíl nemocných osob s astmatem v krajích České republiky (v letech 2010–2024) a srovnání České republiky a světa podle pohlaví a věku (v letech 1990, 2000, 2010, 2023).

Interpretace

Výskyt případů diagnostikovaného astmatu v České republice mezi lety 2010 a 2024 stoupl. Při srovnání krajů jsou ale v některých případech patrné velmi výrazné rozdíly. Nejmenší změnu zaznamenává Praha, kde se prevalence astmatu snížila minimálně. Nízký nárůst výskytu astmatu vykazuje také Královéhradecký kraj, Pardubický kraj a Středočeský kraj. Nejvýraznější nárůst se projevuje ve Zlínském kraji, v Moravskoslezském kraji a v Libereckém kraji, kde se od roku 2010 do roku 2024 množství pacientů s tímto onemocněním téměř zdvojnásobilo. Součet pacientů v krajích se může mírně lišit od celkového počtu za celou republiku, protože některé záznamy nelze přiřadit ke konkrétnímu regionu (NZIP, 2024).

Prevalence astmatu ve světě průběžně mírně narůstá. V roce 1990 činila v celé populaci 4,42 % a do roku 2023 se zvýšila na 4,64 %. U dětí do 14 let je prevalence vyšší, z 5,19 % v roce 1990 narostla na 5,58 % v roce 2023. Také v České republice je patrný růst výskytu astmatu mezi lety 1990 a 2023, a to u obou pohlaví. V každém ze sledovaných let je patrná vyšší prevalence mezi ženami v kategorii bez věkového omezení, ovšem chlapci ve věku 0–⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠14 let trpí astmatem častěji než stejně staré dívky. Stejný trend se projevuje nejen v českých, ale i ve světových datech (IHME, 2023).

Kontext

Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, často alergického původu (Sullivan et al., 2020). V roce 2021 jím trpělo 262 milionů lidí a 455 000 lidí kvůli astmatu zemřelo (především v nízkopříjmových zemích, kde jsou diagnostika i léčba hůře dostupné) (WHO, 2024). K rizikovým faktorům rozvoje astmatu patří dědičnost, alergeny (pyl, roztoči, plísně), znečištění ovzduší, kouření, virové infekce nebo stres. Diagnóza se obvykle stanovuje na základě spirometrie, bronchodilatačního testu, měření frakčního vydechovaného oxidu dusnatého a alergologických vyšetření (Pawankar et al., 2014). Astma sice není možné úplně vyléčit, ale ve většině případů lze výrazně zmírnit potíže a zabránit trvalým změnám v průduškách. Úlevové léky (bronchodilatátory) otevírají a rozšiřují dýchací cesty při akutních projevech. Preventivní protizánětlivé léky zlepšují příznaky astmatu a snižují riziko závažných komplikací a záchvatů (SZÚ, n.d.). Jedním z faktorů ztěžujících léčbu astmatu je nadváha a jeho příznaky může zhoršovat i stres. Velmi významným rizikovým faktorem je kouření, a to dokonce na několika úrovních. Kuřáci jsou náchylnější k onemocněním dýchacích cest, která se mohou stát i chronickými. Kouření během těhotenství zvyšuje riziko rozvoje astmatu u dítěte a děti vystavené tabákovému kouři mají obecně vyšší pravděpodobnost výskytu tohoto onemocnění v pozdějším věku. Cigarety navíc snižují účinnost protizánětlivé léčby, proto by se pacienti měli vyhýbat jak aktivnímu, tak i pasivnímu kouření (NZIP, 2022).

Závěr

Alergická onemocnění a astma představují v současnosti významný zdravotní problém, který se dotýká relativně velké části populace ve všech věkových kategoriích a jejich prevalence postupně narůstá.

Situaci komplikuje skutečnost, že se lidé setkávají s čím dál širším spektrem alergenů a že alergická onemocnění často vedou k vážnějším formám onemocnění. Například pylová alergie může vést k rozvoji astmatu nebo ke vzniku zkřížených potravinových alergií. U potravinových alergií je patrné, že jiné alergeny dominují v raném dětství a jiné v dospělosti, což zvyšuje nároky na diagnostiku, prevenci i každodenní život pacientů.

Významnou roli v nárůstu alergií hrají environmentální faktory, jako je znečištění ovzduší, klimatická změna či rozšiřování nepůvodních druhů. Tyto vlivy nejen prodlužují pylové sezóny a zvyšují množství alergenů v prostředí, ale také oslabují přirozené obranné mechanismy organismu. V rozvoji astmatu hrají roli i širší zdravotní faktory, jako je například kouření.

Alergie a astma jsou komplexním zdravotním problémem, který vyžaduje systematický přístup od prevence a včasné diagnostiky přes dostupnou léčbu až po širší společenská a environmentální opatření. Je třeba věnovat větší pozornost všem těmto okolnostem, jinak lze očekávat, že prevalence alergií a astmatu bude nadále narůstat a dopady na kvalitu života i zdravotnické systémy se budou dále prohlubovat.

Metodologie a reference